Ženy kolem atentátu na Heydricha většinou skončily špatně. Nejmladší popravené bylo 14 let

Oba přímí pachatelé atentátu na Heydricha využívali při pohybu po Praze doprovodu dvou Češek, které s nimi měly tvořit kvůli krytí milenecké dvojice. Zatímco do ramene Jana Kubiše se zavěšovala 28letá Marie Kovárníková z vesničky Ohrazenice u Jaroměřic nad Rokytnou, Jozef Gabčík se vodil za ruku s ovdovělou Annou Malinovou (28), která vychovávala tříletou dceru. Jak ale upozorňuje publicista a autor literatury faktu Jaroslav Čvančara, role těchto žen zdaleka nebyla formální – a to jak v osobním, tak „odbojovém“ životě.

Maminko zastřelí mě, napsala Anna Malinová. Byla poslední láskou Josefa Gabčíka a zaplatila za to životem. Nacisté ji 24. října 1942 zastřelili v Mauthausenu s dalšími 261 vlastenci, kteří pomáhali parašutistům. Její dcera o tom dlouhá léta nevěděla: https://t.co/JGFYqshqeQ pic.twitter.com/pSOCLKmh2K

— Paměť národa (@Pametnaroda) October 24, 2020

Marie Kovárníková a Anna Malinová sloužily v prvé řadě jako spojky, které předávaly zprávy mezi jednotlivými parašutisty, obstarávaly potravinové lístky a poskytovaly úkryt. Klíčovou roli v přípravě samotného atentátu sehrála Marie Kovárníková, která žila se svou o dva roky starší sestrou Ludmilou v Praze na Klárově. Právě do tajné schránky v jejich bytě v dnešní Letenské ulici č. 2 nosil člen správy Pražského hradu František Šafařík informace o denním rozvrhu Reinharda Heydricha. Díky tomu parašutisté mohli připravit plán útoku.

Marie Kovárníková, Praha
Doprovázela členy Anthropoidu po Praze a zároveň byla spojkou mezi nimi a Fr. Šafaříkem, zaměstnancem na Hradě, který jim podával informace o pohybu R. Heydricha
Zatčena 25.6.1942, popravena 24.10.1942 v 11:06 (Mauthausen) ve věku 28 let
Čest její památce pic.twitter.com/fVx4FCC2LH

— simtefamily (@simtefamily) June 8, 2018

I když pro to nejsou přímé důkazy, historikové se na základě poválečných svědectví domnívají, že jak mezi Malinovou a Gabčíkem, tak mezi Kovárníkovou a Kubišem nakonec vznikl klasický milenecký vztah. Obě ženy později při výsleších na gestapu shodně tvrdily, že se s parašutisty setkaly náhodou a o jejich skutečné identitě a tajném úkolu neměly ani tušení. Přesto nakonec skončily mezi stovkami odbojářů zatčenými za napomáhání atentátníkům a byly popraveny 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Dívka s kolem

Když přišla teprve 14letá Jindřiška Nováková 27. května 1942 pár minut po útoku na Heydricha ze školy domů, seděl v kuchyni jejich bytu v Praze-Libni zraněný Jan Kubiš, kterého Jindřiščina maminka Marie ošetřovala. Kubiš poprosil Jindřišku, aby došla pro jízdní kolo, které nechal stát u obchodu firmy Baťa na rohu Slavatovy a Primátorské ulice.

Podle české Wikipedie ji ale v okamžiku, kdy se kola chopila a chtěla ho odvézt, zpozorovaly dvě svědkyně atentátu. Šlo o Žofii Čermákovou a Cecílii Adamovou, na jejichž dotaz, proč to kolo bere, Jindřiška podle dohodnutého plánu odpověděla, že patří jejímu tatínkovi, který měl úraz. Jízdní kolo odvedla a postavila na dvůr, kde ho později vyzvedl Miroslav Piskáček, syn jednoho z dalších spolupracovníků parašutistů.

Před 79 lety byla v Mauthausenu popravena čtrnáctiletá pomocnice čs. parašutistů Jindřiška Nováková, která krátce po útoku na Heydricha odvezla a ukryla zakrvácené kolo Jana Kubiše. Spolu s ní bylo 24. října 1942 popraveno 262 rodinných příslušníků a spolupracovníků parašutistů. pic.twitter.com/45VSyphKgk

— Národní digitální knihovna (@kramerius_nkcr) October 24, 2021

Bohužel se obě svědkyně se svým zážitkem pochlubily kolemjdoucím, načež dostaly strach, že budou popraveny, pokud nebudou spolupracovat s gestapem. Na základě jejich výpovědi ve středu 3. června 1942 gestapo zatklo 260 dívek a mladých žen, které bydlely v blízkém okolí. V Petschkově paláci se pak jedna dívka za druhou musely procházet s jízdním kolem, přičemž je Čermáková s Adamavou pozorovaly průzorem pro filmovou promítačku a snažily se poznat skutečnou „dívku s kolem“.

Akce se gestapu nevyvedla, protože aktivní svědkyně nikoho neoznačily. Rodina Jindřišky Novákové se ale zatčení nevyhnula. Po zradě Karla Čurdy si pro ni 9. července 1942 přišlo gestapo, odvezlo ji do Terezína a odtud do Mauthausenu. Jindřiška Nováková byla zavražděna 24. října 1942 v 11 hodin a 12 minut a stala se nejmladší obětí popravenou nacisty za napomáhání parašutistům.

Hana Krupková, Pardubice.
Společně se svým mužem Václavem patřila mezi nejdůležitější spolupracovníky Silver A. Působila jako spojka po celém Protektorátu, navázala spojení se škpt. Morávkem (3 králové), ubytovávala A. Bartoše a pomáhala mu se šifrováním zpráv.
Zatčena 17.6.1942. pic.twitter.com/B5AoPI4JWw

— simtefamily (@simtefamily) September 21, 2018

Svůdná odbojářka kývla na spolupráci s gestapem

Zcela jiným směrem se ubíral příběh Hany Krupkové, která ve svém bytě v Pardubicích ukrývala Alfréda Bartoše, velitele výsadku Silver A. Manžel Krupkové byl Bartošův předválečný spolužák z vojenské akademie a Krupková se svou kamarádkou Taťánou Hladěnovou zajišťovaly spojení mezi Prahou a Pardubicemi.

Když po atentátu na Heydricha a zradě parašutisty Karla Čurdy začalo gestapo zatýkat i v Pardubicích, skončila pohledná Hana Krupková u výslechu v kanceláři nejschopnějšího kriminalisty pražského gestapa, vedoucího kontrarozvědného oddělení Wilhelma Schultze. Ten nabídl, že ji zachrání, pokud bude souhlasit s intimním stykem. Krupková pochopila, že je to jediná cesta k přežití, a souhlasila. Vymínila si ale zároveň shovívavost i pro svého manžela, který místo v Mauthausenu skončil v mnohem mírnějším koncentračním táboře Flossenbürg a díky tomu válku přežil.

Hana Krupková souhlasila, že bude spolupracovat s gestapem. To ji nasadilo do práce v pražské Waltrovce, podle poválečného vyšetřování ale Krupová nikoho neudala. Zemřela v roce 1997 v Německu.

ZDROJ: Vojenský historický ústav