Atentát na Reinharda Heydricha
8. června 2023 13:10

Vyhlazení Lidic přežil jeden vrah a hrstka dětí. Zvůle nacistů se obrátila proti nim samotným

Trailer filmu Lidice

V červnu roku 1942 dopadly hrůzy druhé světové války na středočeskou obec o 503 obyvatelích. Vyvraždění a vypálení Lidic se stalo celosvětovým symbolem války proti nacistických zvěrstvům.

Celkem 340 osob přišlo o život během vyhlazení středočeské vesnice Lidice, s nímž je spojeno datum 10. června 1942. Necelý týden po smrti říšského protektora Reinharda Heydricha v důsledku zdařilého atentátu přistoupili nacisté k extrémním opatřením a čirou náhodou padla volba právě na obec nedaleko Kladna. Všech 173 mužů nacisté postříleli, ženy poslali do koncentračních táborů. 82 dětí skončilo v koncentračním táboře Chelmno, kde zemřely pravděpodobně ještě ten den, a zhruba dvě desítky dětí tragickému osudu unikly díky tomu, že byly vybrány k poněmčení.

Čtěte více: Vyhlazení Lidic den po dni: Nacisté masakrovali bez důkazů, měsíce skrývali stopy

Lidické děti

To je případ i Václava Zelenky, kterému byly v době tragédie pouhé tři roky. Zbytek války strávil v dětském domově, pak v táboře Hitlerjugend a nakonec u adoptivní německé rodiny. V roce 1947 se jako osmiletý do Lidic vrátil a byl tak posledním ze 17 přeživších dětí, jež se podařilo dohledat.  Později se shledal s matkou, která pobyt v koncentračním táboře přežila. Pár let žili v Kladně a následně se do znovu budované rodné obce vrátili. Chlapec posléze studoval v Praze a v dospělosti byl aktivní v lidickém zastupitelstvu. Koncem 90. let se Zelenka dokonce stal starostou obnovených Lidic. Zemřel v listopadu roku 2021 ve věku 83 let.

Naopak jedním z prvních dětí, které se do Lidic vrátily, byla Anna Hanfová. I ta byla vybrána ke germanizaci a část války tak strávila ve východním Německu. Podařilo se jí udržet kontakt se sestrou Marií a sestřenicí Emílií, jež skončily u jiných rodin – po válce se díky tomu opět shledaly. Na tomto případě se ukázalo, že podmínky lidických dětí byly velmi rozdílné: Zatímco Emílie se dostala do rodiny nacistického důstojníka Otto Kuckuka, v níž podle všeho prospívala, Mariina adoptivní rodina se k dívce chovala jako k otrokyni a přesvědčovala ji, že Češi jsou podřadný národ.

Naopak osmiletý bratr Anny a Marie Václav se odmítl německé převýchově přizpůsobit, a tak putoval mezi několika shromažďovacími tábory. Svou tvrdohlavou povahu dokázal i začátkem 50. let, kdy byl dokonce soudně nucen k tomu, aby ukončil vztah se svou těhotnou snoubenkou kvůli jejímu kulackému původu. Hanf odmítl a navzdory zhoršeným kariérním výhledům se s dívkou oženil.

12 Zobrazit galerii

Specifický osud přeživšího vraha

Za zmínku stojí i případ Františka Seidla, jediného dospělého muže, který vyhlazení obce přežil. Lidický rodák si totiž od roku 1938 odpykával trest za vraždu svého syna, kterého v hádce bodl nožem do srdce. Seidl se k činu přiznal a spolupracoval s policí. Na jaře roku 1942, tedy pár týdnů před lidickou tragédií, zamítl prezident Hácha jeho žádost o předčasné propuštění, díky čemuž strávil osudný červnový den ve vězení. Nakonec se propuštění dočkal v prosinci 1942 a nevěda o tragédii, vydal se přímo do Lidic.

Tam našel pouze trosky svého domu, který byl stejně jako všechny ostatní vypálen. Jeho dva další synové byli zastřeleni, manželka poslána do koncentračního tábora. Následujícího dne se proto zlomený Seidl přihlásil na kladenské stanici gestapa, kde se chtěl nechat zastřelit. Nakonec však tyto události přežil, a protože s ním pozdější obyvatelé Lidic nechtěli mít nic společného, pravděpodobně dožil v některé z vedlejších obcí. Ve filmovém zpracování vyhlazení Lidic z roku 2011 jej ztvárnil Karel Roden.

Neúspěšný vzkaz

Hlavní cíl nacistů, tedy vymazat Lidice z mapy i historie, se tedy nezdařil. Snaha o velkolepý vzkaz světu, že kdo se postaví nacistické zvůli, bude nekompromisně smeten z povrchu zemského, se obrátila proti jeho původcům – osud lidických rezidentů se (na rozdíl od demograficky rozmanitějšího židovského obyvatelstva) stal snadno čitelným důkazem nacistických zvěrstev a malá česká obec se ze strany spojeneckých sil dočkala obrovské podpory: Menší zahraniční města se přejmenovávaly na Lidice, Britové vybírali peníze na obnovu obce, umělci se zase svými zbraněmi postarali o zvěčnění nespravedlivých hrůz. Demonstrace nacistické síly dokázala spojit svobodný svět silněji než množství jiných, těžko uchopitelnějších válečných zločinů – a rozhodně tomu napomohly i nepočetné, leč silné příběhy přeživších.

ZDROJ: Paměť národa, Smithsonian Magazine

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Návrhy pro vás

Populární filmy na Prima Zoom

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.