Čeká nás invaze zabijáckých sršní mandarínských? Až k nám dorazí, určitě je nepřehlédnete
Rok v japonské divočině – Sršeň vs kudlanka
Z jediného hnízda sršní mandarínských může vylétnout až 300 nových hladových královen.
Včelaři ve Washingtonu začali kolem svých úlů nacházet hromady zabitých včel s ukousnutými hlavami. Spoušť má na svědomí největší druh sršně na Zemi, sršeň mandarínská (Vespa mandarinia).
Ročně tento hmyz zabije jenom v Japonsku více lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady. Žije především na japonských ostrovech, ale poslední dobou se rychle šíří v Číně a nyní i v Severní Americe. Na vině této invaze je globální oteplování a částečně i mezinárodní doprava zboží, s nímž se hmyz sveze jako černý pasažér.
Sršeň z jiného světa
Už odnepaměti mají lidé strach z rojících se a bodajících včel, sršeň mandarínská je ale jako z jiného světa. Je asi dvacetkrát větší než včela a zatímco je ve včelím úlu jenom jedna královna, obrovské sršně mandarínské jich mají stovky.
Sršně mandarínské děsí svojí velikostí. Jejich šestimilimetrové žihadlo proniká do oběti jako rozžhavený kov. Jed poté rozpouští maso a dokáže zabít v řádu minut a i jediné bodnutí může zabít dospělého člověka.
V Japonsku jsou sršně mandarínské nepřítelem číslo jedna. Představují nejnebezpečnější predátory v zemi – ročně zde zabijí víc lidí než žraloci ve všech světových oceánech dohromady. Pro jejich velikost se jim v Japonsku říká „suzumebači“, tedy vrabčí včela. Tito obrovští zabijáci jsou hrozbou už tisíce let, ale v posledních letech se počet jejich útoků zvyšuje.
Oteplování nahrává populační explozi
Na vině je oteplování podnebí. „Důsledkem klimatických změn jich mnoho přežije zimu, takže na jaře je jich víc, a to není dobré. Znamená to, že se s nimi setkáváme stále častěji a počet smrtelných případů stoupá,“ říká novozélandský evoluční biolog Armand Leroi.
Sršeň obecná Zdroj: Getty Images
Sršeň obecná predátor, který se živí ovocem Zdroj: Getty Images
Na sršeň si dejte dobrý pozor Zdroj: Getty Images
Sršni na granátovém jablku Zdroj: Profimedia.cz
Sršní bodnutí je velmi bolestivé a může i zabíjet Zdroj: iStock
Jediná u nás původní sršeň je sršeň obecná Zdroj: iStock
Sršeň obecná Zdroj: Getty Images
Sršeň obecná predátor, který se živí ovocem Zdroj: Getty Images
Na sršeň si dejte dobrý pozor Zdroj: Getty Images
Sršni na granátovém jablku Zdroj: Profimedia.cz
Sršní bodnutí je velmi bolestivé a může i zabíjet Zdroj: iStock
Jediná u nás původní sršeň je sršeň obecná Zdroj: iStock
Stačí, aby teplé počasí trvalo o několik týdnů déle, a velikost jejich hnízda se může zdvojnásobit. Na jaře královna začíná tím, že vytvoří malou armádu dělnic – bojovných průzkumnic s vražedným žihadlem, které krmí a chrání její snůšku. Teprve potom začne snášet další královny, z nichž každá je schopná založit nové hnízdo. Čím je léto delší, tím víc královen snese – z jednoho hnízda tak může vylétnout až 300 královen. Jde o populační explozi, která se vymyká kontrole a mohlo by k ní dojít téměř kdekoli na světě. Jedinou nadějí na zpomalení přílivu sršní mandarínských je vyhledávat co nejvíce hnízd a zničit je.
Děsivá čínská zkušenost
V roce 2013 se čínskou provincií Šen-si přehnala ničivá katastrofa. Přemnožené sršně mandarínské zde zranily přes 1 400 lidí a 41 jich zabily. Jeden příklad za všechny:
Mladá žena Mu Cchung-chuej sklízela poblíž města An-kchang proso, když se nevědomky přiblížila k podzemnímu hnízdu sršní mandarínských. Když vytrhla trs prosa, dal se roj sršní okamžitě do pohybu a začal ženu bodat do celého těla. Mu upadla do bezvědomí a byla urychleně převezena do městské nemocnice. Jed vyleptal do tkání hluboké díry a její krev obsahovala množství jedu.
Jed sršní patří mezi hemotoxiny. To znamená, že napadá červené krvinky, které se potom hromadí v ledvinách, a to způsobí jejich selhání. Zašití všech ran si vyžádalo 200 stehů a Mu musela zůstat v nemocnici dva měsíce, během nichž absolvovala 13 dialýz, aby se její krev zbavila vražedných toxinů. Naštěstí útok sršní přežila, ale stovky žihadel i přes intenzivní lékařskou péči způsobily, že je dodnes ochrnutá od pasu dolů.
Evropou se šíří sršeň asijská
V roce 2004 se kontejnerovou lodí s nákladem dekorativní keramiky z Číny jako děsivý černý pasažér do Evropy dostala jediná královna dalšího invazivního druhu sršní, sršně asijské (Vespa velutina). Ve Francii, kde tyto sršně nemají přirozeného nepřítele, krátce nato vznikly tisíce hnízd a do roku 2015 už na bodnutí invazivních sršní zemřelo šest lidí.
Invaze začala v Bordeaux a sršně asijské své teritorium každoročně rozšiřují o 100 kilometrů. V rozšíření na jih jim brání Pyreneje, východní směr je ale volný. Je proto velmi pravděpodobné, že nebezpečné sršně časem dorazí i do Česka.
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
