Největší sršeň světa zabije i člověka. Podívejte se, jak agresivně loví

Zatímco sršeň asijská (Vespa velutina) se již počátkem nového tisíciletí do Evropy podívala, sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) prozatím zůstává věrná teplejším podmínkám. Nejčastějším výskytem této největší sršně světa, jejíž velikost sahá až k 5 cm a rozpětí křídel až k 8 cm, zůstává Japonsko, kde patří dokonce mezi obávané zabijáky lidí. Ostatně 70 úmrtí ročně není na hmyz vůbec špatné číslo.

Záludný jedový mix

Za vysoký počet lidských úmrtí může její nesmírně silný jed. Na skolení člověka stačí jen několik žihadel této substance, kterou tvoří doslova ďábelský mix bolesti a lsti. Za bolestivost po vpichu může vysoké množství acetylcholinu, neurotoxin mandarotoxin se zase postará o masivní zvýšení tepové frekvence, která člověka dokáže přivést až na hranu kolapsu. A aby toho nebylo málo, bodnutí s sebou nese i dráždivé feromony, které lákají další sršně, v nichž je povzbuzována agresivita. Ostatně právě feronomony jsou důvodem, proč sršně tak rády útočí na lidi. Jejich smysly totiž přilákají i naše parfémy, které feromony obsahují.

Ačkoli se sršeň mandarínská živí hlavně sladkými šťávami rostlin, neváhá se pustit ani do lítého boje pro zisk proteinu. K tomu ji vede potřeba živit larvy, které na rozdíl od dospělého jedince dokážou protein zpracovat. Sršně mandarínské kvůli tomuto druhu obživy budoucích dělnic obvykle útočí na celá včelí hnízda, vzhledem ke své velikosti se ale nebojí ani vyrazit na zem a lovit mimo vzdušný prostor. Zde se může, jak ostatně ukazuje dokument Rok v japonské divočině na Prima ZOOM, stát, že potká například kudlanku, kterou sršeň dokáže vcelku hravě přeprat, usmrtit a následně přesunout do úlu, kde poslouží jako hlavní chod pro hladové larvy. Ty se po 40 dnech živení změní na tisíce dělnic, které pro sršní královnu udělají vše.

Jak usmrtit sršeň?

S fascinujícím způsobem obrany proti sršním mandarínským však přišly samotné včely, které jsou schopné průzkumnici obklopit a zahřátím svého těla na 47 stupňů Celsia ji doslova upéct k smrti. Navíc v prostoru eliminují kyslík a vytvářejí extrémně vysoké množství CO2, což rovněž vede k usmrcení predátorského hmyzu, který v nedostatečně okysličeném prostoru nedokáže přežít.

Zdroj: Science Direct

Další zajímavé dokumenty můžete sledovat zde v živém vysílání stanice Prima ZOOM: