Kudlanka dokáže kromě samečkovy hlavy zakousnout i myš, ptáka nebo hada

Příroda je drsná, nemilosrdná a neustále hladová. To, že šelmy a dravci loví pro svou obživu jiná zvířata, nám přijde normální. Ale ukousnout hlavu otci svých dětí během milostného aktu, jak to dělá kudlanka nábožná (Mantis religiosa), je pro leckoho už za hranou.

Proč to kudlanka dělá?

Kudlanka se během milostného aktu často pustí do samečka ne proto, že by byla nespokojená s jeho výkonem, ale proto, že páření probíhá v době, kdy není přebytek potravy a pro vývoj vajíček je potřeba zajistit to nejlepší. Mozek řídí rozmnožovací akt, takže když sameček přijde při milování o hlavu, kopulační pohyby pokračují s neztenčenou silou a vytrvalostí.

Sexuální kanibalismus mimochodem není v hmyzí říši jen záležitostí kudlanek, o svůj život se musejí obávat například i samečci některých druhů pavouků. Není náhodou, že svým vyvoleným podstrkují dárky, aby se během kopulace nějak zabavily a nenapadlo je pustit se do svého milého.

Kudlanka bojovnice

Jak je každopádně vidět na videu, kudlanka zároveň neváhá napadnout mnohem většího protivníka. Měli by se jí tedy bát nejen kopulační partneři, nýbrž i myši, hadi, nebo dokonce ptáci, jež dokáže ulovit třeba při krmení.

Když se podíváte na kudlančiny přední končetiny, je jasné, že dráp podobný zavíracímu noži neslouží k něžnému pohlazení, ale k drsnému uchopení kořisti. Čím více se bude bránit, tím více se bude dozadu otočený drápek zarývat do kůže oběti. Kudlanka má podobně jako pavouci schopnost vnějšího trávení. Její sliny rozkládají tkáně oběti a vzniklá kaše je následně konzumována. Sliny zároveň dokážou umrtvit nervovou soustavu. Představit si to můžeme jako lokální anestetikum při amputaci. Není divu, že v přírodě je samců mnohem méně než samiček.

Jakkoliv to může vypadat, že je kudlanka záležitost tropických a subtropických končin, dá se najít i na našem území. Je ale potřeba hledat v xerotermních, tedy suchých teplých lokalitách, jako jsou třeba stepi u obce Mohelno. V roce 2016 byly první nálezy zaznamenány ve Žďárských vrších.

Zatímco v našich luzích a hájích se vyskytuje jediný druh kudlanky, celosvětově jich je kolem 2 500 druhů zejména v tropech a subtropech. Polétají a popolézají od tropických deštných pralesů po pouštní lokality. A stále jsou popisovány další. Jeden z posledních oznámil v roce 2020 odborný časopis Neotropical Entomology. Tentokrát byl nový druh kudlanky (Carrikerella simpira) nalezen v Peru.