Jak sršeň zabije člověka? Existuje hraniční počet bodnutí, nebezpečné je i foukání

Na rozdíl od včel nemají sršně žihadlo opatřené zpětným háčkem, takže mohou bodat opakovaně. Zdravý člověk by měl bez problémů snést 50 až 100 bodnutí, teoreticky je smrtelná dávka sršního (a také vosího) jedu kolem 155 bodnutí na 1 kg živé váhy. To byste ale museli mít opravdu velkou smůlu – provoz průměrně velkého sršního hnízda zajišťuje jen kolem 190 sršních dělnic, které jako jediné v kolonii mají žihadlo. Sršně navíc samy o sobě nejsou agresivní a člověka snesou i blízko hnízda.

I tak ale zachovávejte přiměřenou opatrnost. Nedoporučuje se na sršně foukat nebo při přiblížení se na malou vzdálenost dýchat směrem k hnízdu – oxid uhličitý v našem dechu totiž sršním signalizuje nebezpečí. Pokud už k bodnutí sršní dojde, postupujte stejně jako při bodnutí včelou s tím rozdílem, že nemusíte vyndávat žihadlo. Postižené místo chlaďte vodou, ledem nebo antihistaminickým gelem. U malého počtu jedinců (udávají se 3 %) může bodnutí vyvolat alergickou reakci, která ve výjimečných případech může vést až k anafylaktickému šoku. V tom případě volejte záchrannou službu.

Anatomie sršního jedu

Sršní jed je bezbarvá kapalina hořké chuti obsahující aminy, aminokyseliny, enzymy, polypeptidy a také ester acetylcholin. Tyto látky mají za úkol způsobit šok, narušit buněčné membrány a mají i neurotoxické účinky. Pro člověka je pocitově nepříjemný hlavně vyšší (asi 5 %) obsah acetylcholinu, který zprostředkovává přenášení vzruchů v nervové soustavě a způsobuje, že sršní bodnutí je ve srovnání například s vosami mnohem bolestivější.

Sršně ale nemusejí jen bodat. Na rozdíl třeba od včely dokážou jed vystřikovat do vzduchu až několik desítek milimetrů daleko, což v případě zasažení očí může fungovat podobně jako pepřový sprej. Součástí jedu je i poplašný feromon, který o akci informuje ostatní sršně a spouští jejich agresivní reakci.

Zajímavé je srovnání se včelou. Při jednom bodnutí vypustí sršeň 0,5 mg jedu, zatímco včela 1,7 mg. Toxicita sršního jedu je navíc podle lišících se údajů přibližně 15krát menší než včelího. Vědci při testování také zjistili, že jed sršní má vyšší účinnost na hmyz než na savce – slouží totiž především k usmrcení hmyzu, který je hlavní potravou sršních larev a královny, případně k boji s dalšími sršněmi včetně příslušníků vlastního druhu. Naproti tomu včely používají svůj jed k odhánění obratlovců, kteří se dobývají na jejich plástve.

Mouchy, vosy a nektar

Sršně jsou aktivní 22 hodin denně, takže na rozdíl od včel nebo vos jejich bručivý let zaregistrujete i v noci. Mají k tomu důvod. Průměrné sršní hnízdo za den spotřebuje 0,5 až 1,5 kg hmyzu, do hnízda je ale také nutné dopravit další zásoby. Kromě kořisti je to voda, vláknina na stavbu hnízda a nejrůznější šťávy. Dospělé sršně se totiž živí hlavně nektarem a zralým (nejlépe přezrálým) ovocem.

Pokud někoho trápí blízkost sršního hnízda, možná si ani nevšiml, že zároveň zmizely mouchy. Ty jsou totiž hlavní potravou našich sršní, i když je doplňují dalšími druhy hmyzu včetně včel, vos, chroustů, vážek, můr nebo motýlů. Z uloveného hmyzu sršně odstraní končetiny, hlavu, křídla i zadeček a z hrudi bohaté na bílkoviny nažvýkají kuličku, kterou donesou do hnízda larvám.

ZDROJ: Wikipedie