6. července 2022 06:00

Zabijácké sršně mandarínské mohou brzy přijít do Česka. Podívejte se, co je usmrtí

Rok v japonské divočině – Sršeň vs kudlanka

Sršně mandarínské jsou na rozdíl od těch mírumilovných, které potkáváme na našich zahradách, extrémně útočné a zákeřné. Mají ale jednu velkou slabinu.

Asijský a evropský blanokřídlý hmyz sice vypadá stejně, náturou se od sebe ale nemohou lišit víc. Například sršně. Sršeň obecná je až překvapivě mírumilovné stvoření. Lidí si nevšímá ani když se pohybují v blízkosti jejího hnízda a dokud není vyloženě napadena, neútočí. Živí se ovocem a obtěžujícím hmyzem, jako jsou komáři či vosy. Její asijský protějšek, sršeň mandarínská, je z úplně jiného těsta. Tento obrovský hmyz s rozpětím křídel okolo osmi centimetrů a skoro centimetrovým žihadlem bývá poměrně agresivní; ročně mu padne za oběť dokonce několik desítek lidí.

Smrtící horko

Pro včely jsou asijské sršně noční můrou, a pro včelaře též. Na úly totiž pořádají hromadné nálety a s cílem dostat se k výživově hodnotným larvám zabijí každou včelku, která se jim dostane do cesty. Pro evropské včely by byly tyhle útoky naprosto devastující, jejich žihadla totiž nejsou schopná sršní zvědy usmrtit a útoku celé sršní kolonie se tak vyhnout. Asijské včely mají ale jednu výhodu - dobře znají sršní Achillovu patu.

Sršně mandarínské jsou extrémně citlivé na horko. A to natolik, že ve svých vlastních obydlích máváním křídly v chytře rozmístěných otvorech vytváří jakousi primitivní klimatizaci, aby tělesné teplo uvnitř hnízda rozptýlily. Když proto sršní zvěd objeví úl, asijské včelky na něj neútočí tak, jako by to udělaly evropské, ale naopak ho nalákají dovnitř. Tam se na něj bleskovou rychlostí nahrne masa včelích dělnic. Jejich tělesné teplo je vyšší, než sršeň dokáže snést a brzy zkolabuje a zemře. Nemůže tak o přítomnosti úlu informovat ostatní sršně.

Hrozba i pro naše včely

Sršeň mandarínská představuje bohužel kvůli klimatickým změnám nebezpečí i pro naši už tak zdecimovanou populaci evropských včel. Zatím by naše chladné podnebí přežít nezvládla, jak se ale planeta postupně otepluje, může se nakonec do Evropy velmi snadno rozšířit. Nezbývá než doufat, že se v takovém případě naučí účinně bránit i naše včelstva; asijské včelky koneckonců nedávno také přišly s úplně novou strategií zahrnující protisršní barikády z kuliček výkalů. Vědci ji ale ještě musejí podrobně prozkoumat, zatím o ní totiž moc nevědí.

Zdroj: BBC

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom