Útočící skunk míří na oči a zastraší i medvěda. Podívejte se, jak střílí smrduté projektily

Skunk není tvor, jehož by bylo těžké najít. Přizpůsobil se totiž životu s člověkem. Najdeme ho tedy ve městech nebo na vesnicích, kde obývá zahrady i řídké lesy. I tak je ale třeba brát v potaz fakt, že ve své podstatě je skunk samotář. Společnost vyhledává jen v době páření.

Samice porodí 5–6 mláďat, která se rodí slepá a hluchá. Postupně se jim vyvine skvělý sluch a čich, ale zrak se v dospělosti příliš nelepší. I přes chabý zrak je ale skunk hodně nepříjemným protivníkem.

Pachem proti medvědům

Skunkovy anální žlázy skrývají látku pověstnou zápachem tak nepříjemným a silným, že může vyvolat zvracení. Při útoku skunk míří na oči a je schopný je trefit na vzdálenost až 3,5 metrů. Pokud se zasažené oči okamžitě nevypláchnou, může zásah vést až k zánětu spojivek.

Odstranit zápach ze zasažených věcí je náročné. Pach se může držet až měsíc. Skunk používá látku k odstrašení predátorů, může zahnat dokonce i medvěda. Málokdy přitom používá svou smrdutou látku proti jinému skunkovi, pokud není doba páření.

Chov zakázán

Skunkové se živí převážně hmyzem, nepohrdnou ale ani rostlinami. Mají dost silné nohy, kterými si vyhrabávají nory, ale často se stěhují do nor po jiných zvířatech. Nový domov mohou najít i u lidí, protože platí za oblíbené domácí mazlíčky. To ostatně ukazuje i dokument Pohotovost pro exotická zvířata na Prima ZOOM. Aby ale bylo možné skunka chovat, je potřeba jim odstranit pachové žlázy. To je však v mnohých zemích včetně České republiky zakázáno. Na takový invazivní zákrok je totiž nahlíženo jako na týrání zvířat.

Zdroj: Zoo Plzeň