Udatný Vilém Tell: Pravda o slavném ostrostřelci vás zřejmě zklame

Vilém Tell. Legenda, která si našla domov v mnoha evropských zemích včetně Česka, praví, že se tento sedlák ze Švýcarska dokázal v nehostinných vysokohorských podmínkách uživit díky tomu, jak dobře ovládal svou kuši. Ulovenou zvěřinou taky neváhal podarovat ostatní. Jeho střelecké umění mu přišlo vhod, když se 18. listopadu roku 1307 na tržišti odmítl poklonit na kůl přibytému klobouku zlého zemského správce Hermana Gesslera, zmocněnce ve Švýcarsku nenáviděných Habsburků; ti měli sice zemi formálně vládnout, ale Švýcaři se o svou nezávislost prali jako lvi už tehdy.

Stará legenda o jablku a boji proti Habsburkům

Gessler byl, stručně řečeno, namyšlený zloprcek posedlý mocí. Proto taky vyžadoval, aby se lidé jeho klobouku klaněli, připadalo mu to jako výborný nápad, jak je ponížit. Když Vilém Tell odmítl, zemskému správci bylo jasné, že ho musí exemplárně potrestat, a tak nechal přivést jeho syna, dal mu na hlavu jablko a Tellovi přikázal, ať ho sestřelí, jinak oba přijdou o život.

Tell samozřejmě neminul, jeho muška byla naprosto přesná, a tak vyhrál milost pro oba. Udělal ale chybu, když na Gesslerův dotaz, proč si připravil šípy dva, pravdivě odpověděl, že ten druhý měl přichystaný pro Gesslera, kdyby se náhodou stalo, že jablko netrefí. Gessler se naštval a nechal Viléma Tella na doživotí zavřít.

Při cestě lodí po Lucernském jezeře na Gesslerův hrad v Küssnachtu udeřila bouře a hrozila, že převrhne loď. Posádka se rozhodla přesvědčit Gesslera, aby Tella osvobodil; doufala, že jim pomůže v jemu známých vodách loď bezpečně navigovat. Ten ale místo toho skočil do vln a nechal je na pospas živlu. Tam, kde z jezera vyplaval, stojí teď kaplička. Tell si pak Gesslera našel a oním šípem, který pro něj měl už dávno připravený, ho zabil. Pak se postavil se do čela povstání švýcarského lidu proti habsburské vládě. Zemřel údajně až v roce 1354, když se snažil zachránit topící se dítě.

Legenda je to zkrátka krásná a zajímavé jsou i pasáže o Tellových činech během povstání, kterým jsme se v tomto článku nevěnovali. Co je ovšem na této legendě pravdy?

Pravda o Vilému Tellovi

Bohužel vás zklameme. Je totiž pravděpodobné, že skoro nic. A to navzdory tomu, že jí podle průzkumů věří dvě třetiny Švýcarů. První písemná zmínka o hrdinovi pochází z Bílé knihy ze Sarnenu z roku 1475. Během 15. století legendu rozvíjelo hlavně lidové drama a datum 18. listopadu 1307, kdy měl Tell údajně jablko z hlavy svého syna sestřelit, uvedl až historik Aegidius Tschudi v 16. století, a historici netuší, kde k němu přišel.

Podle odborníků se navíc obraz sestřelení jablka z hlavy objevuje v daleko starších pramenech a legendách, a dokonce i pocházejících z jiných zemí – Dánska, Norska, Islandu, Persie, Anglie... Jinými slovy, neexistuje vůbec žádný důkaz, že Vilém Tell žil. Pro švýcarské pronárodní cítění, které je velice silné, je to ale neodmyslitelná a extrémně důležitá postava, a tak se jeho existence paradoxně stala zcela irelevantní.

Záporná postava má historický základ

Zajímavé je, že totéž neplatí o „záporákovi“ celého příběhu, zemském správci Hermanu Gesslerovi. Nakolik to byl zlý zloprcek se samozřejmě přesně neví, historici ani nedokážou potvrdit, že je jeho postava skutečná. Víme však alespoň to, že opravdu existoval jistý rod Gesslerů. Dokládají to historické prameny z přelomu 13. a 14. století. A co víc, podle všeho opravdu šli na ruku Habsburkům a chovali se vůči poddaným jako tyrani. A vymyšlené nejsou ani historické události švýcarského povstání proti Habsburkům, které nakonec v roce 1499 vyústilo až v zisk švýcarské nezávislosti na Svaté říši římské.

Zdroj: Smithsonian Magazine