11 let od tragické smrti českých hokejistů: Co mohlo za pád letounu s hráči Lokomotivu Jaroslavl?

Tým Lokomotivy Jaroslavl a tři Češi

Čeští hokejisté jsou ve světě uznávaní a není náhodou, že se probojovávají i do nejprestižnějších světových týmů. Nejde jen o Jaromíra Jágra, ten je jen tou nejviditelnější špičkou ledovce. V USA i Kanadě, zemích, které jsou ledním hokejem snad nejproslulejší, jsme měli a máme celou řadu svých zástupců. Ostatně kdo by neznal zprofanované Kdo neskáče, není Čech.

Jaroslavl je ruské město ležící 250 km severovýchodně od Moskvy. Jeho rozloha činí 205 čtverečních kilometrů a obývá ho necelých 607 000 obyvatel. Založeno bylo v 11. století a svého rozkvětu dosáhlo v 17. století. Jeho historický význam na jedné straně a zachovalé historické centrum na straně druhé se staly důvodem k zápisu na seznam Světového dědictví UNESCO. Město má i svůj hokejový tým, Lokomotiva Jaroslavl, za který v roce 2011 hráli i tři Češi: Josef Vašíček, Jan Marek, Karel Rachůnek. Dne 7. září 2011 letěli zahájit Kontinentální hokejovou ligu do běloruského Minsku. Šlo o let, který nikdo z týmu nepřežil.

Letoun Jak–42

Jakovlev Jak-42 (v kódu NATO „Clobber“) je ruský stroj, což lze snadno rozklíčovat podle názvu. Letecký konstruktér Sergej Alexandrovič Jakovlev (1906–1989) založil kancelář, která se podílela na vývoji letadel včetně vojenských stíhaček nasazených během 2. světové války. Jakovlevem založená společnost OKB-115 se následně přetvořila v konstrukční kancelář Jakovlev a ta se v globalizovaném světě proměnila na Yak Aircraft Corporation.

Ještě později, v roce 2006, se Rusko postaralo o sloučení s dalšími leteckými firmami do Sjednocené letecké korporace, vlastněné převážně státem. Samotný stroj byl ve VIP verzi, což znamenalo pohodlí pro 73 cestujících a posádku, přičemž se v den nehody na palubě nacházelo celkem 45 lidí, 44 z nich havárii nepřežilo. Samotnou nehodu sice přežili 2 lidé, Alexandr Borisovič Sizov a Alexandr Galimov, ale druhý jmenovaný zemřel o několik dnů později na následky zranění.

Co se vlastně stalo

Třímotorový proudový letoun Jakovlev Jak-42D (zřícený stroj měl registrační znaky RA-42434 – viz obrázek výše) vychází z typu Jak-40 a už tady se při vyšetřování ukázal první zádrhel. Nešlo o překročení jeho životnosti, stroj měl nalétáno něco málo přes polovinu z 12 000 hodin, jež jsou nastaveny jako maximální počet nalétaných hodin. Maximální projektovaná životnost tohoto typu stroje je dokonce ještě vyšší, plných 40 000 hod.

Závěrečná zpráva ukázala, že oba piloti původně létali na Jak-40 a jejich přeškolení neproběhlo uspokojivým způsobem. A právě chyba pilota stála za tragédií. Provozovatelem letadla byly ruské aerolinie Yak Service, které vlastnily pouhé tři letouny. Jedním z nich byl zřícený stroj a druhé dva byly, jak jinak, Jak-40. Už 2 roky před havárií měla společnost problémy s bezpečností svých strojů, dokonce došlo k čtyřměsíčnímu zákazu provozu letadel, a v roce 2010 přišla o povolení létat do zemí EU s letadly Jak-40. Po havárii jí ruské státní orgány odebraly licenci leteckého dopravce.

Vyšetřování nehody, na kterém se podíleli mimo jiné i čeští odborníci, rozbory záznamů z černých skříněk (které jsou ve skutečnosti oranžové) i rozbory leteckého paliva ukázaly, že chyba nebyla ani v počasí, ani v konstrukci letounu, ani v natankování nekvalitního paliva. Do smrtící hry se dostal lidský faktor.

Chyba pilota

Vyšetřování ukázalo, že stroj při vzletu neměl potřebnou rychlost. Jak je to možné? Chyba souvisí právě s návyky, které si piloti přinesli z řízení dřívějšího typu letounu. Jeden z pilotů totiž při vzletu omylem dobržďoval stroj, což znamenalo, že nebyla dosažená dostatečná rychlost vzletu, respektive rotování. Laicky to znamená, že byl problém s „odlepením“ se od země. Podle závěrů vyšetřovací komise nebyla ani řádně spočítána vzletová hmotnost stroje, ani jeho vyvážení a z toho vyplynulo chybné stanovení mezní rychlosti pro přerušení vzletu. Navíc se ukázalo, že jeden z pilotů užíval léky s obsahem fenobarbitalu, což je látka se sedativními až hypnotickými účinky.

Pilot, který se od roku 2000 léčil s neuropatií (stejnou chorobou dolních končetin, jakou má Miloš Zeman), by vůbec neměl za knipl usednout. Nemoc se projevuje zhoršeným přenosem nervových signálů a ztrátou citlivosti v dolních končetinách, což je onemocnění neslučitelné s výkonem povolání pilota.

Neštěstí, které skončilo smrtí celého hokejového týmu včetně našich tří borců, v sobě nese důležité varování. Kdyby byla dodržena všechna pravidla od správného secvičení posádky přes dokonalou a hlídanou zdravotní dokumentaci (což by pro jednoho z pilotů znamenalo, že by – lidově řečeno – přišel o papíry) až po správné propočtení vzletové váhy stroje, mohli Vašíček, Marek a Rachůnek nadále oslňovat svým hokejovým umem.