Gottwald ležel s kocovinou i dva dny. Manželka jeho alkoholismus řešila lstivým trikem
Zatímco první československý prezident T. G. Masaryk nepil tvrdý alkohol a od svých 50 se nedotknul ani piva a vína, zůstal první dělnický prezident Klement Gottwald až do své smrti notorickým alkoholikem. Z obavy, že mu alkohol dojde, dokonce odložil likvidaci živnostníků.
Silnou náklonnost k alkoholu projevoval Klement Gottwald (1896-1953) už dlouho před válkou. Vyučený truhlář a otec nemanželského dítěte, který se živil psaním příspěvků do komunistického tisku, v roce 1929 ovládl se svými soudruhy Komunistickou stranu a o pět let později už coby poslanec za KSČ neúspěšně kandidoval proti Masarykovi v prezidentských volbách.
Gottwaldovy staré problémy s alkoholem se prohloubily v době jeho moskevského exilu (1938-45) natolik, že v roce 1943 znepokojení soudruzi z Komunistické internacionály krátce uvažovali o nahrazení Gottwalda Rudolfem Slánským. Jak ale připomínají Karel Kaplan a Pavel Kosatík v knize Gottwaldovi muži, s blížícím se koncem války se Gottwaldovy problémy s pitím trochu zmírňovaly, na což mohly mít vliv potíže se zásobováním, kvůli nimž se lahve s alkoholem sháněly v Sovětském svazu stále obtížněji.
„Zkušenost z těchto nedostatků v zásobování vedla Gottwalda a jeho nejbližší stranické funkcionáře v diskusích o budoucím uspořádání republiky k názoru, že nedovolí likvidaci soukromých živnostníků, na něž zřejmě v této věci nejvíce spoléhali,“ uvádějí Kaplan s Kosatíkem.
Více k tématu: Prezidenti a alkohol: Husák ctil borovičku, Gottwald vodku, Zeman slivovici. Kdo pil nejvíc?
Výběrová vodka
A co vlastně první dělnický prezident Klement Gottwald pil? Asi nepřekvapí, že to byla vodka, přesněji řečeno jedna z nejznámějších polských značek tohoto pro západní média „komunistického“ nápoje, tedy Wyborowa wodka. „Prezident Gottwald ctil vychlazenou dobrou vodku a za časů svého prezidentování zřídil dokonce na Pražském hradě komisi pro dovoz wodky wyborowe,“ citovala CNN Prima NEWS publicistu a politika Zdeňka Hrabicu, který se v 60. letech stal tajemníkem ústředního výboru Československého svazu mládeže.
Podle historičky Marie Ryantové z Jihočeské univerzity byl Gottwald notorický alkoholik, který „ve vodce mimo jiné utápěl i černé svědomí. Třeba z poprav někdejších kolegů ve straně v procesu s Rudolfem Slánským a spol.“
Státní tajemství
Gottwaldova závislost na alkoholu byla – stejně jako jeho syfilis – pečlivě střeženým státním tajemstvím. Jak připomínají Karel Kaplan a Pavel Kosatík v knize Gottwaldovi muži, odhodlali se lidé z jeho nejbližšího okolí o Gottwaldově největší slabosti promluvit až dlouho po jeho smrti, a to ještě jen mezi sebou.
„Leopold Hofman v 60. letech vzpomínal, jak se prezidentův lékař Haškovec často ptal, zda Gottwald nepije. Hofman Gottwalda kryl, protože se obával, že jinak by se zprávy o jeho závislosti mohly dostat na veřejnost. Sám byl přitom svědkem scén, kdy se Gottwald tak opil, že pak ležel dva dny a nebyl schopen pracovat,“ odvolávají se Kaplan s Kosatíkem na vzpomínky bývalého interbrigadisty a pozdějšího vedoucího prezidentovy ochranky Leopolda Hofmana. Gottwaldův osobní lékař Vladimír Haškovec pak v roce 1968 vzpomínal, jak Gottwaldovi na recepcích odebíral sklenice s alkoholem, zatímco prezidentova žena Marta Gottwaldovi ředila pití vodou…
Mohlo by vás zajímat: Služka a prostitutka na Hradě? Nepopulární Marta Gottwaldová dodnes budí lítost
Lékař ve vězení
Obavy z prozrazení státního tajemství byly nejspíš natolik silné, že ve vězení skončil nejen Hofman, ale i Gottwaldův osobní lékař a přesvědčený komunista Haškovec. StB ho přepadla brzy ráno 17. května 1952 na ulici nedaleko jeho bydliště. Měl údajně záměrně špatně léčit Klementa Gottwalda a ve spolupráci s Rudolfem Slánským mnoha různými způsoby usilovat o Gottwaldovu smrt.
Gottwald tomu uvěřil a svého osobního lékaře a do značné míry blízkého člověka (léčil ho od roku 1945) vydal napospas komunistické výslechové mašinérii. Stejně jako desítky dalších obětí vykonstruovaných procesů čekaly Haškovce nekonečné výslechy, bití a výhrůžky, jejichž cílem bylo obviněného psychicky a fyzicky zlomit a přinutit k vymyšlenému a předem připravenému přiznání.
Na rozdíl od Slánského a jeho „spikleneckého centra“ si ale docent Haškovec na svůj proces počkal ve vězení ještě 1,5 roku, než byl v dubnu 1954, tedy rok po Gottwaldově smrti, za údajné spolčení k útoku na ústavního činitele odsouzen k pětiletému těžkému žaláři. Po roce byl sice propuštěn a v roce 1960 rehabilitován, na akademickou půdu už se však nikdy nevrátil.
Gottwald a Stalin, bratři ve smrti
Nepřekvapí, že vůči svému osobnímu lékaři se Gottwald zachoval podobně jako jeho velký vzor a učitel J. V. Stalin. Ten nechal v roce 1952 propustit všechny lékaře kremelské nemocnice včetně svého osobního lékaře profesora Vladimíra Vinogradova. Stalin obecně vinil sovětské lékaře ze smrti význačných soudruhů, jako byli Sergej Kirov, Valerian Kujbyšev, Maxim Gorkij nebo jeho přítel Grigorij Ordžonikidze. Přitom mnozí z nich byli zavražděni na Stalinův příkaz nebo spáchali v bezvýchodné situaci sebevraždu.
Stalin sice nechal zorganizovat monstrózní proces s 32 předními lékaři, jeho konce se už ale nedožil. Zemřel takřka bez pomoci na své dače 5. března 1953. Jeho učenlivý žák Gottwald svého mistra neopustil ani ve smrti. Odmítl totiž doporučení lékařů necestovat kvůli problémům s aortou letadlem, jen aby několik dnů po návratu z moskevského Stalinova pohřbu 14. března 1953 zemřel. Za příčinu smrti lékaři určili prasklou výduť aorty, což způsobilo krvácení do hrudníku.
ZDROJ: Karel Kaplan a Pavel Kosatík: Gottwaldovi muži, Praha 2004, CNN Prima NEWS