Krátká historie Vánoc: Proč je komunisté a nacisté tak nenáviděli

Slavnost Narození Páně, Boží hod vánoční nebo chcete-li Vánoce, slavíme v západní liturgické tradici 25. prosince.

Biblický příběh narození Ježíše

Podíváme-li se na ryze náboženskou podstatu Vánoc, pak se jedná o oslavu narození Ježíše Krista. Celý příběh je často zobrazován formou vánočních betlémů a také jej popisuje Nový zákon. Hlavními zdroji informací jsou evangelia podle Lukáše a podle Matouše.

Bible vypráví, že se panně Marii, zjevil archanděl Gabriel a sdělil jí, že počne a porodí syna Ježíše, jenž se stane králem židovského lidu. Josef chtěl Marii propustit, ale i jemu se zjevil anděl a řekl mu: „Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“

Ježíš se narodil v Betlémě a Marie jej zavinula do plenek a uložila do jesliček v chlévě, kde nocovali. Zdejší pastevci byli v té době se svými stády daleko od domova a v noci k nim sestoupil anděl Páně a zvěstoval jim narození spasitele: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ Když se vrátili domů, uviděli přesně to, co anděl předpověděl.

Narození Ježíše zvěstovala také hvězda, která se později stala nedílnou součástí betlémů. Jako znamení si ji vyložili mudrci z východu a vypravili se za ní do Jeruzaléma, kde se vyptávali po novorozeném králi Židů s cílem se mu poklonit. Nebývalý zájem o novorozeně se donesl až k Herodovi, který si v obavě nechal zavolat kněží a věštce. Ti nakonec určili jako místo narození Betlém a zmínili i dřívější proroctví. Herodes tedy vyslal do Betléma učené muže, aby zjistili situaci pod záminkou, že i on sám se chce přijít poklonit novému králi. Mudrcové předali Ježíšovi dary, mezi nimiž bylo zlato, kadidlo a myrha. Mudrcové se však nevrátili k Herodovi se zprávou a tak Herodes v obavě o svůj majestát nechal zavraždit všechny chlapce mladší dvou let. Marie s Josefem a Ježíšem, ale díky dalšímu andělskému zjevení včas uprchli do Egypta.

Slavnost Narození Páně v dějinách

Při pohledu na nazdobené a nasvícené výklady obchodů, reklamy v televizi a další „marketingovou masáž“ obchodníků často zapomínáme, že Vánoce mají především duchovní rozměr, který je na hony vzdálený komerci a nutnosti koupit ten nejkrásnější a nejdražší dárek.

Společně s Velikonocemi a Letnicemi patří vánoce k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Nejen v Česku, ale celé řadě dalších zemí s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc 24. prosince na Štědrý den, na nějž připadá tzv. vigilie, tedy předvečer vánoční slavnosti. Vánoce pak slavíme až do tzv. Křtu Páně na první neděli po 6. lednu.

K Vánocům se váže celá řada lidových tradic. Mezi nejznámější patří např. zdobení vánočního stromečku, stavění jesliček (betlémů), pečení vánoček a cukroví nebo obdarovávání dárky. Pojetí oslav Narození Páně se během historie měnilo. Stejně tak se vyvíjely a měnily tradice, které se k Vánocům pojí.

Podle historických pramenů začaly křesťané slavit Vánoce nejspíš někdy na přelomu 3. a 4. století v Římě. Dokládá to tzv. Filokalův chronograf z roku 354. V ranném středověku byla oslava Narození páně vnímána jako méně významný svátek a důležitost byla přikládána oslavě Epifanie (Zjevení Páně), které připadá na 6. ledna.

Teprve korunovací Karla Velikého císařem začal od roku 800 nabývat tento svátek na důležitosti a významu. Středověk znamenal ohromný boom a oslavy Narození Páně získaly do té doby nebývalých rozměrů. V kronikách se dokonce dočteme, kde a jak trávili významní šlechtici a jiné osobnosti vánoční čas. Vánoce se staly veřejnými svátky. Ke zdobení kostelů a domácností se začaly používat stále zelené rostliny, jako např. břečťan nebo cesmína. V českých zemích bylo zvykem dodržovat tzv. bdění (vigilie), půst a v předvečer Narození Páně i koledu, které se účastnili kněží a žáci. Z jiných zdrojů vyplývá, že vánoční dary měly až do 16. století charakter úplatku, kdy poddaní dávali dary svým pánům a úředníkům, podřízení svému nadřízenému apod.

Z kostela do rodin

Změna nastala v 17. století, kdy se oslavy Vánoc přesunuly do rodin, které oslavovaly narození Ježíška a do popředí se dostávalo uctívání rodinného štěstí a pospolitosti. Jinak tomu bylo např. v Anglii, kde angličtí puritáni prosadili v parlamentu v roce 1644 zákaz vánočních oslav, který platil až do roku 1660. Podobná situace nastala např. i ve Skotsku.

18. století přineslo zákaz stavění jesliček v kostelích. Tradice zavedená roku 1223 sv. Františkem s Assisi prý odváděla pozornost mládeže od kázání. Církevní hodnostáři prosadili vydání zákazu nejprve u Marie Terezie a později i u Josefa II. Nicméně lidé si našli náhradu a vznikla tradice výroby domácích Betlémů. Oficiální zákaz stavění jesliček byl zrušen až v roce 1825.

Čtěte také: Šťastné a příšerné: I Vánoce mohou být plné hněvu a osamělosti. Jak si s emocemi poradit?

Vánoční stromečky se začaly zdobit v Německu. První záznam o ozdobeném vánočním stromku najdeme v brémské kronice a pochází z roku 1570. Do českých zemí přinesl tuto tradici nejspíš režisér pražského stavovského divadla Leibich v roce 1812.

Nacisté se všemožně snažili vymýtit povědomí o křesťanských tradicích a změnit Vánoce na starogermánské pohanské „slavnosti slunovratu“ a „svatý svátek Němců“. V německých školách platil výslovný zákaz slavit narození Ježíše Krista a nesměly se zpívat ani vánoční kolegy. Podobná omezení vznikla z nařízení komunistického vedení v zemích bývalého východního bloku. Veřejných oslav jsme se dočkali až po roce 1989.

Zdroj: History, Britannica