Krvavé křesťanství: Trapná svatba odstartovala 20 let masakrů. Řeku zaplavily tisíce mrtvol

Náboženské napětí ve Francii trvalo roky. Pařížská svatba katoličky Markéty z Valois s jejím bratrancem Jindřichem, která se konala 18. srpna 1572, ho měla trochu zmírnit. Ona byla princezna, sestra tehdejšího krále a katolička, on byl hugenot, tedy protestant, o němž se nepředpokládalo, že se dostane na trůn.

Stal se ovšem přesný opak. Obřad byl neuvěřitelně trapným fiaskem: Markéta byla nápadem, že si má vzít hugenota, zhnusená, Jindřich musel během katolické mše přešlapovat i s příznivci před kostelem, protože mu na ni papež zakázal vstup, a když přišlo na to říct si „ano“, král Karel IX. musel údajně zatlačit na hlavu své sestry, aby alespoň kývla.

Hugenotští pohlaváři navíc zůstali v skrz naskrz katolické Paříži a slavili. Tehdy Kateřina Medicejská donutila svého syna a krále, aby proti hugenotům zasáhl. Co následovalo, se nedá popsat jinak než jako masakr.

Krvavá noc z 23. na 24. srpna

Uznávaný hugenotský vůdce admirál Coligny byl na řadě jako první. Vyhodili ho z okna hostince, ve kterém přespával, přímo na ulici. Tam mu sťali hlavu a jeho bezvládné tělo pak vláčeli ulicemi, dokud je to nepřestalo bavit a nepověsili jej za nohy. Pak se katoličtí vojáci s křížem našitým na kloboucích vydali zmasakrovat ostatní protestantské pohlaváry.

Jakmile se zprávy o vraždách hugenotů ve městě rozšířily, rozhodli se ke krvavému šílenství přidat i místní katoličtí fanatici a extremisté. Tři dny Paříží tekla krev. Zfanatizovaní katolíci chodili od domu k domu a oloupili a zabili každého, kdo k protestantům patřil anebo s nimi jen udržoval přátelské vztahy. Karel IX. nechal zavřít městské brány, takže hugenotům nezbylo než se pokusit kdekoli ve městě skrýt.

23-24 August 1572. The “St. Bartholomew’s Day massacre” of Protestants took place in Paris, France. It soon spread throughout France. The final death toll has been estimated at 30,000. pic.twitter.com/iGEGNufgoD

— Frank McDonough (@FXMC1957) August 23, 2021

Následovalo dvacet let válek

Kolik lidí tehdy přišlo o život, se nikdy nedozvíme. Těla zavražděných katolíci prostě naházeli do Seiny a nechali odplout. Podle dobových zdrojů bylo v řece tolik mrtvol, že přes ně nešlo lovit ryby. Hovoří se minimálně o 5 tisících, bude to ale pravděpodobně o dost víc, dokonce je možné, že tehdy zemřelo na 25 tisíc hugenotů. Násilí navíc pokračovalo. Král vyhlásil, že se mu povedlo potlačit hugenotské povstání a dostal za to od papeže pochvalu a Zlatou růži. Masakry se přesunuly z Paříže na venkov a katolíci beztrestně vraždili hugenotské obyvatele Orléansu, Lyonu, Bordeaux a dalších oblastí až do konce října téhož roku.

Svatba, která měla konflikt ukončit, tak vyústila ve dvě dekády hugenotských válek. Kruh se ale nakonec přece jen uzavřel: Jindřich Navarrský, hugenotský ženich Markéty, o kterém se nepředpokládalo, že si bude moct někdy nárokovat trůn a jehož Kateřina Medicejská ušetřila a nechala odejít ze země, se nakonec k moci přece jen dostal a roku 1598 vydal Nantský edikt – první francouzskou listinu o svobodě vyznání, která obě náboženství postavila téměř na stejnou úroveň.

Zdroj: World History