Jindřich VIII. byl králem zabijákem. Celkový počet lidí, které nechal popravit, se zdá být neuvěřitelný
Pravděpodobně nejznámější anglický monarcha je dnes notoricky proslulý hlavně díky počtu svých manželek. Počet poprav, které se pod jeho vedením uskutečnily, je ale ještě působivější.
Jindřich VIII. Tudor strávil na anglickém trůně celkem 36 let. Dnes si ho kvůli lecčemus dobíráme, se svou obezitou a počtem manželek je ostatně snadným cílem… odporovat tomuto těžce paranoidnímu panovníkovi se ale během jeho vlády rozhodně nevyplatilo. Přesvědčilo se o tom jen těžko uvěřitelné množství lidí. Oběti náladového krále, které byly popravené buď na jeho přímý rozkaz, nebo v jeho jménu, víceméně spadaly do tří kategorií: Kacířství, zrada a popírání jeho svrchovanosti jako hlavy anglikánské církve. Nepříjemný a mnohdy jednosměrný výlet do londýnského Toweru se mnohdy nevyhnul ani vlivným cizincům, kteří si dovolili s panovníkem nějak diskutovat, či dokonce otevřeně nesouhlasit. Protože ten, kdo byl proti Jindřichovi, se přece vzpíral Bohu…
Jindřích VIII. 2 Zdroj: iStock
V bezpečí nebyl nikdo
O těch, jejichž život se na Jindřichův rozkaz ukončil za svistu popravčí sekyry, bychom mohli hovořit celkem dlouho. Král takhle připravil o hlavu dvě ze svých šesti manželek, Annu Boleynovou a Kateřinu Howardovou. Špatně skončil i Francis Dereham, který s Kateřinou po dobu, kdy byla královnou, žádný sexuální styk neměl. Při výslechu přitom dokonce označil za Kateřinina milence svého rivala Thomase Culpeppera. Jindřich si tím nepřidělával vrásky a nechal je popravit oba.
Sir Thomas More a Thomas Cromwell, dva Jindřichovi nejbližší, o kterých se dalo říci, že byli panovníkovou pravou rukou, taky skončili na popravišti pro zradu; pravým důvodem bylo jejich spojení s aférami okolo králových nepovedených manželství, které pramenily z Jindřichovy posedlosti zplozením mužského dědice.
Useknutí hlavy, které čekalo na královy nepřátele z řad výše postavených lidí, bylo vlastně ještě humánní oproti tomu, jak končili kacíři, lidé obvinění z čarodějnictví a někteří zrádci. Na ty čekal daleko příšernější osud. Zajímavé je, že aristokraty ani šlechtu podle tehdejších zákonů nesměli mučit, tohle utrpení bylo vyhrazené jen pro „obyčejné“ lidi.
Jindřích VIII. 1 Zdroj: iStock
Město mrtvých
Nebudeme už dál chodit okolo horké kaše. Počet těch, kteří kvůli Jindřichovi skončili na popravišti, historici odhadují na neuvěřitelných 57 tisíc, od nejvýše postavených až po řadové občany. To je naprosto neskutečné číslo, a to i když vezmeme do úvahy Jindřichovu dlouhou vládu. Během celých 36 let, kdy byl u moci, to znamenalo průměrně popravit minimálně 4 lidi za den. Je to o sedm tisíc lidí víc, než měl tehdy Londýn vůbec obyvatel. Je to jako kdyby nechal vybít Opavu nebo Frýdek-Místek. A to je přitom jen spodní odhad – někteří odborníci mají za to, že Jindřichových obětí bylo až k 70 tisícům. To jsou čísla, na která by lecjaký sériový vrah mohl být pořádně hrdý. Tehdy byla ale samozřejmě úplně jiná doba…
Zdroj: Alison Weirová: Král a dvůr