Krvavé křesťanství: Kat z Ceseny tři dny vraždil a znásilňoval, za odměnu se stal papežem

Jestli se domníváte, že nejhoršími kapitolami křesťanství jsou inkvizice, pálení čarodějnic a křižácké války, určitě stojí za to si připomenout také podobné události, jakými jsou tři dlouhé dny na začátku února roku 1377. Jeden z kardinálů a budoucí papež tehdy rozpoutal svou chladnokrevnou pomstu, při níž vyhasly stovky životů obyčejných lidí.

Zavřít povstalcům ústa

Papežství se ve 14. století ocitlo v krizi. Francie na něj měla obrovský vliv, až takový, že se v roce 1309 celý papežský stát přesunul do Avignonu a začalo období, jemuž se říká Avignonské zajetí. Jedním z jeho nepříjemných efektů byla ovšem téměř úplná ztráta kontroly nad italskými teritorii, jež bývaly pod papežskou kontrolou jak nábožensky, tak politicky.

Jejich revolta destabilizovala celý severoitalský region tak, že se v roce 1377 papež Řehoř XI. rozhodl začít s povstalci Válku osmi světců a do akce vyslal svého „útočného psa“, kardinála Roberta ze Ženevy, aby protestující zkrotil. Robert si najal žoldáky a vydal se na misi. S rebely se nehodlal nijak párat, což potvrzují události, které následovaly, když se svými žoldáky dorazil k městečku Cesena nedaleko Rimini.

Dva měsíce jim sídlili před branami, obírali prosté rolníky a bili je, proto se cesenští obyvatelé rozhodli před nimi stáhnout za brány města. Robert se s nimi rozhodl uzavřít příměří. Svatosvatě slíbil, že k nim bude shovívavý, a pokud jejich muži odloží zbraně, budou v bezpečí. A nejen to. Dokonce jim promine veškerou revoltu. Jako kardinálovi mu uvěřili… což byla osudová chyba.

Krvavá msta

Robert svou přísahu okamžitě porušil. Svým mužům poručil zatarasit městské brány zevnitř a pak zavraždit každého, kdo jim přijde pod ruku. Tamním obyvatelům začaly tři dny hrůzy. Žoldáci s Robertem ze Ženevy během tří dnů, od 3. do 5. února, nedělali nic jiného, než že vraždili, znásilňovali ženy i muže se stejným gustem, rabovali a vyžírali pečlivě udělané zásoby. Lidé se samozřejmě v panice pokoušeli z města dostat, mnozí ale nebyli schopní zdolat vodní příkop a utopili se. Historici počet obětí cesenského masakru vyčíslili na 5 tisíc.

Robertovi, který údajně během vraždění s gustem křičel „Krev! Víc krve!“, tenhle příšerný zločin vysloužil přezdívku Kat z Ceseny. Údajně věřil, že jedná v Božím jméně, a svého činu nelitoval. Aby také ano, když byl za své činy nakonec odměněn tím, že ho francouzští kardinálové zvolili papežem. Vlastně vzdoropapežem – papežem po smrti Řehoře XI. udělali Italové Urbana VI.; Robertovým zvolením tak začalo nejdelší papežské schizma v historii, ale to už je jiný příběh. Robert ze Ženevy samozřejmě sám sebe za právoplatného papeže považoval. Z kata z Ceseny se tak nakonec stal papež Klement VII. Což je mimochodem v kontextu všech událostí extrémně bizarní jméno. Klement totiž znamená vlídný, laskavý a shovívavý.

Zdroj: John Wakefield: The massacre et Cesena, Italy

Odkaz na obrázkovou licenci Creative Commons: CC BY-SA 4.0