5. února 2022 10:25

Krvavé křesťanství: Kat z Ceseny tři dny vraždil a znásilňoval, za odměnu se stal papežem

K roli papeže se v minulosti dalo dostat různými způsoby. Například třídenním masakrem nevinných lidí, při kterém se kromě vraždění znásilňovali muži i ženy.

Jestli se domníváte, že nejhoršími kapitolami křesťanství jsou inkvizice, pálení čarodějnic a křižácké války, určitě stojí za to si připomenout také podobné události, jakými jsou tři dlouhé dny na začátku února roku 1377. Jeden z kardinálů a budoucí papež tehdy rozpoutal svou chladnokrevnou pomstu, při níž vyhasly stovky životů obyčejných lidí.

February 3, 1377: Concerns regarding the cleanliness of the people of the Italian City of Cesena force Pope Gregory XI...

Posted by Bill Fogarty on Sunday, February 3, 2019

Zavřít povstalcům ústa

Papežství se ve 14. století ocitlo v krizi. Francie na něj měla obrovský vliv, až takový, že se v roce 1309 celý papežský stát přesunul do Avignonu a začalo období, jemuž se říká Avignonské zajetí. Jedním z jeho nepříjemných efektů byla ovšem téměř úplná ztráta kontroly nad italskými teritorii, jež bývaly pod papežskou kontrolou jak nábožensky, tak politicky.

Jejich revolta destabilizovala celý severoitalský region tak, že se v roce 1377 papež Řehoř XI. rozhodl začít s povstalci Válku osmi světců a do akce vyslal svého „útočného psa“, kardinála Roberta ze Ženevy, aby protestující zkrotil. Robert si najal žoldáky a vydal se na misi. S rebely se nehodlal nijak párat, což potvrzují události, které následovaly, když se svými žoldáky dorazil k městečku Cesena nedaleko Rimini.

Dva měsíce jim sídlili před branami, obírali prosté rolníky a bili je, proto se cesenští obyvatelé rozhodli před nimi stáhnout za brány města. Robert se s nimi rozhodl uzavřít příměří. Svatosvatě slíbil, že k nim bude shovívavý, a pokud jejich muži odloží zbraně, budou v bezpečí. A nejen to. Dokonce jim promine veškerou revoltu. Jako kardinálovi mu uvěřili… což byla osudová chyba.

Krvavá msta

Robert svou přísahu okamžitě porušil. Svým mužům poručil zatarasit městské brány zevnitř a pak zavraždit každého, kdo jim přijde pod ruku. Tamním obyvatelům začaly tři dny hrůzy. Žoldáci s Robertem ze Ženevy během tří dnů, od 3. do 5. února, nedělali nic jiného, než že vraždili, znásilňovali ženy i muže se stejným gustem, rabovali a vyžírali pečlivě udělané zásoby. Lidé se samozřejmě v panice pokoušeli z města dostat, mnozí ale nebyli schopní zdolat vodní příkop a utopili se. Historici počet obětí cesenského masakru vyčíslili na 5 tisíc.

February 3, 1377: The Breton troops of John Hawkwood under the command of Robert, Cardinal of Geneva, massacred between...

Posted by Random History of the Day on Thursday, February 3, 2022

Robertovi, který údajně během vraždění s gustem křičel „Krev! Víc krve!“, tenhle příšerný zločin vysloužil přezdívku Kat z Ceseny. Údajně věřil, že jedná v Božím jméně, a svého činu nelitoval. Aby také ano, když byl za své činy nakonec odměněn tím, že ho francouzští kardinálové zvolili papežem. Vlastně vzdoropapežem – papežem po smrti Řehoře XI. udělali Italové Urbana VI.; Robertovým zvolením tak začalo nejdelší papežské schizma v historii, ale to už je jiný příběh. Robert ze Ženevy samozřejmě sám sebe za právoplatného papeže považoval. Z kata z Ceseny se tak nakonec stal papež Klement VII. Což je mimochodem v kontextu všech událostí extrémně bizarní jméno. Klement totiž znamená vlídný, laskavý a shovívavý.

Zdroj: John Wakefield: The massacre et Cesena, Italy

Odkaz na obrázkovou licenci Creative Commons: CC BY-SA 4.0

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom