Malostranský ďábel nechal popravit desítky nevinných. Jeho zrůdné činy dodnes budí hrůzu
Trailer filmu Arvéd
Ne nadarmo si Jiří Arvéd Smíchovský vysloužil přezdívku „novodobý Faust“ – jeho ochota zaprodat se ďáblu v abstraktní i velmi konkrétní podobě dodnes budí hrůzu.
Těžko dopočítat množství fascinujících osobností, jejichž život byl osudově zasažen turbulentním obdobím kolem poloviny minulého století. Nečekané překlopení jednoho totalitnímu režimu v druhý se odehrálo tak bleskově, že pouhých pár let po skončení druhé světové války a z něj plynoucích nadějí pro evropskou společnost se už zatýkalo a popravovalo v podstatě bezdůvodně. Do těchto smutných řad patří i tajemná, dodnes částečně neznámá postava Jiřího Arvéda Smíchovského.
Arvéd jako okultista i kolaborant
Smíchovský se narodil v roce 1898 do katolické měšťanské rodiny dlouhodobě spjaté s pražskou Malou Stranou. Během první světové války začal studovat práva, posléze však byl odveden na italskou frontu, kde oblékal rakousko-uherskou uniformu. Nedlouho poté však dezertoval, přidal se k československým legiím a pravděpodobně též spolupracoval s italskou zpravodajskou službou. Po skončení války práva dostudoval a během cest po Francii a Itálii v průběhu 20. let se navíc věnoval i filozofii a teologii. Ze všech těchto oborů získal doktorát a hovořil osmi jazyky, za což vděčil i své neuvěřitelné paměti.
Tyto nesporné kvality však Smíchovský prokládal i značně alternativními světonázory. Patřil do okruhu svobodných zednářů, zajímal se o okultismus, černou magii a ezoteriku; konkrétně především o hermetismus, což je staroegyptská duchovní nauka stojící na myšlence jednoty veškerého bytí. Prošel několika politickými stranami včetně Národní obce fašistické, bohémský životní styl financovala jeho zámožná rodina. Zároveň byl trnem v oku mravokárcům, neboť se netajil homosexuální orientací.
Zřejmě právě kvůli těmto zájmům začal krátce po zřízení protektorátu spolupracovat s nacisty, konkrétně se zpravodajskou službou Sicherheitsdienst. Ta mu domluvila práci v univerzitní knihovně, díky čemuž měl přístup k jinak nedostupným okultistickým textům. Němcům přitom Smíchovský udával jiné okultisty, s nimiž trávil noci nezřízeným popíjením na rodné Malé Straně. Tyto praktiky mu procházely celou válku, přestože jej samotní nacisté hned několikrát zatkli za drobné přestupky. Až po jejím konci byl skutečně seriózně zatčen za kolaboraci – i z toho se však geniální mystik málem dokázal dostat.
Michal Kern ve filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Film Arvéd Zdroj: CinemArt
Michal Kern jako Arvéd Zdroj: CinemArt
Michal Kern jako Arvéd Zdroj: CinemArt
Snímky z filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Snímky z filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Snímky z filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Michal Kern ve filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Film Arvéd Zdroj: CinemArt
Michal Kern jako Arvéd Zdroj: CinemArt
Michal Kern jako Arvéd Zdroj: CinemArt
Snímky z filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Snímky z filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Snímky z filmu Arvéd Zdroj: CinemArt
Poslední kapitola
Začal totiž spolupracovat i s nově zřízenou Státní bezpečností a donášel na další bývalé kolaboranty. Podle dostupných dokumentů přivedl na popraviště i desítky nevinných lidí, přestože několik dalších před nejpřísnějším trestem zachránil. Navíc se nezdráhal poskytnout i rozsáhlé zkušenosti ohledně toho, jak má samotná tajná policie efektivně fungovat. Díky tomu si v nepřehledné poválečné době zachránil krk, přesto byl v roce 1947 odsouzen na doživotí.
Po několika přesunech se ocitl v mírovské věznici, kde měl nadstandardní podmínky – i jako vězeň se totiž účastnil soudních procesů proti bývalým kolaborantům. Toto přežívání však jeho hroutícímu se duševnímu zdraví rozhodně neprospělo. Pravděpodobně smyslů zbavený si tam v roce 1951 provedl obřízku a na následnou infekci zemřel. Podle jiné verze spáchal čtyřiapadesátiletý okultista sebevraždu a možné je i to, že jej zabil dozorce ranou do hlavy. Pravdu se už zřejmě nikdy nedozvíme.
Osobnosti Smíchovského se věnoval i známý psycholog Milan Nakonečný v díle o českém hermetismu, střípky jeho životního příběhu zpracoval i spisovatel Jan Poláček v knize Malostranský ďábel. Dodnes však není úplně jasné, co všechno z výše zmíněných informací je skutečně pravdivé. Záznamy pocházející ze spisů tajné policie totiž mohly být podle aktuální potřeby jednoho či druhého totalitního režimu upravovány, zároveň i sám Smíchovský o sobě bezesporu šířil spoustu fantaskních drbů.
Podívejte se na celý díl dokumentární série Utajené příběhy českých dějin, který se postavě Jiřího Arvéda Smíchovského věnuje:
ZDROJ: Wikipedie
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
