Nejslavnější místo Hvězdných válek skutečně existuje. Podívejte se, jak vypadá dnes

V Tunisku na okraji saharské pouště najdeme unikátní kupolovité stavby, které ční z pusté okolní krajiny. Některé stojí samostatně a jsou již téměř zaváté písečnými dunami, jiné i přes svou opuštěnost stále zůstávají zjevným opevněním, které upomíná na dobu nomádských Berberů. Ti ovládali oblast od dob Římanů a pevnost zvanou Ksar Ouled Soltane, kterou si můžete prohlédnout v dokumentární sérii Zapomenuté megastavby na Prima ZOOM, vystavěli nejen pro úschovu obilí či oliv, ale i jako obchodní centrum a samozřejmě ochranu před okolními vlivy. Od lidí po rozmary drsné pouště.

Zatímco v minulosti komůrky zvané ghorfas posloužily svými udržitelnými klimatickými podmínkami pro potraviny, koncem 90. let zde režisér George Lucas vytvořil extreriéry vesmírného přístavu Mos Espa, který byl domovem otroka a budoucího rytíře Jedi Anakina Skywalkera ze série Star Wars. Lucas šel tehdy najisto, neboť měl lokalitu ověřenou již od 70. let, kdy v saharské poušti v mnohem menším obydlí natáčel scény z dodnes nejslavnější lokace Hvězdných válek – farmy Larsových. Ta se nachází zhruba 320 km od Ksaru a sdílí s ním kupolovitý tvar, který slouží k odrážení slunečních paprsků a tím i eliminaci extrémní teploty uvnitř. Což oceňovali nejen Berbeři, ale i hrdina Luke Skywalker, který v Lucasovu filmu Nová naděje musel skrývat tvář před žárem dvou sluncí.

Zatímco původně Lucase do Tuniska přilákala snaha šetřit, postupně v berberských stavbách nalezl inspiraci pro celý fikční svět planety Tatooine umístěné ve Vnějším okraji Galaktické republiky. Ačkoli pro snímek Skrytá hrozba použil Lucas i skutečné berberské stavby, v oblasti Nefta na západě Tuniska vybudoval s pomocí architektů celé kulisy města Mos Espa, jež posloužily jako prostředí pro scény, jež později filmaři doplňovali digitálními efekty.

Kulisy Mos Espa v Neftě dodnes stojí, i když se drsné klima na stavbách postupně podepisuje a jednoho dne je pravděpodobně zničí i se zbytky tatooinských výparníků a zavlažovačů. Ksar Ouled Soltane oproti tomu zřejmě odolá i další stovky let. Ostatně nehybně stojí uprostřed pouště již pět století.

Zdroj: The Guardian