Jakou psychickou poruchou trpěl Darth Vader? Vědci rozebrali jeho přechod k temné straně Síly
Anakin Skywalker a později Darth Vader. To jsou dvě tváře jedné z nejslavnějších filmových postav, která si vytrpěla své. Co na ikonického padoucha říkají psychiatři?
Přerod dobráckého Anakina Skywalkera v ústředního padoucha celé galaxie je dodnes jedním z největších filmových příběhů. Ostatně epizody Hvězdných válek označené čísly I–III se věnovaly převážně této fascinující lince, která neušla pozornosti ani vědecké obce. Vedle známého šprýmu, kdy vykutálení vědci chtěli otestovat serióznost odborného časopisu prostřednictvím článku o midichlorianech, se však vyskytly i zcela vážně míněné studie – a skutečného psychologického pohledu se dočkal i samotný Darth Vader, jenž z této nadsazené diagnostiky nevyšel zrovna nejlépe.
Poruchový Anakin
Konkrétně se do duše zmítané temnou stranou Síly pokusili nahlédnout francouzský psychiatr Eric Bui a jeho kolegové. Ve své studii se zaměřili především na jednu diagnózu, a to na hraniční poruchu osobnosti. Ta je v souladu s americkým diagnostickým manuálem DSM-IV přisouzena, pokud jedinec vykazuje alespoň pět z devíti kritérií; filmový Anakin jich podle vědců zaznamenal šest.
Konkrétně se jedná třeba o nadměrnou impulzivitu a problémy se zvládáním hněvu, což se projevilo třeba ve vyvraždění kmenu Tuskenů či mladých učedníků Jedi. Zmiňme i extrémní změny v chování a postojích vůči svým bližním – v tomto případě třeba Anakinovu učiteli, mladému Obi-Wanovi Kenobimu. V souladu s poruchou Anakin střídavě svého mistra idealizoval i devalvoval. Často se v rámci této diagnózy objevují i obavy z opuštění, zde ze smrti milované Padmé, čemuž chce Anakin zabránit i za cenu zrady řádu Jedi. A konečně je Anakinovým velkým tématem i identita, kterou vlastně celou „prequelovou“ trilogii hledá a nachází až tragicky s definitivním přechodem k temné straně Síly, včetně přijetí jména Darth Vader.
Hranice v dospívání
Za zmínku stojí, že právě tato diagnóza může paradoxně stát za oblibou postavy Anakina mezi dospívajícími diváky. Teenageři totiž také běžně čelí prudkým změnám emocí a v rámci hledání své identity často mění vzezření i názory. Většinou se však pochopitelně nejedná o nic patologického, nýbrž pouze o nezbytný proces individualizace; v extrémní podobě jsou však podobnosti s hraniční poruchou neoddiskutovatelné. Anakin Skywalker tedy trefně ilustruje psychické obtíže, s nimiž se řada teenagerů i dospělých potýká.
„Věřím, že psychoterapie by Anakinovi pomohla a mohla by posloužit jako prevence vůči připojení se k temné straně Síly. Používání takové Síly totiž může být podobné jako užívání drog: V první chvíli se cítíte dobře, ale zároveň víte, že byste to neměli dělat, protože dochází k proměně vědomí,“ vyřkl doporučení hypotetickému Anakinovi psychiatr Bui.
Samozřejmě musíme též zopakovat to, co v podobných textech nesmí být opomenuto – žádná filmová postava není natolik komplexní, aby diagnostika, určená k posuzování reálných osob, byla skutečně jedinou možnou interpretací. A zároveň jakékoli posuzování vnitřních pochodů druhých, s nimiž se psycholog osobně nesetkal (tedy včetně fiktivních charakterů), je neetické a může posloužit pouze ilustračním účelům – třeba jako právě v tomto případě.