Menstruovala v chatrči, kde ji zabil had. Mladá dívka je další obětí odpudivé tradice
Podmínky horší než dobytek, katastrofická hygienická situace, izolace, chlad, divá zvěř a nebezpečí znásilnění. To je jen velice zkrácený výčet toho, co je v Nepálu dodnes běžnou realitou drtivé většiny menstruujících žen. A to přesto, že tuhle praktiku zakazují tamní zákony.
Možná jste se o tomhle pro nás naprosto neuvěřitelném případu dočetli během první poloviny srpna 2023 i v českých médiích. Teprve 16letou Nepálku Anitu Chand rodina vyhostila z domu, protože měla menstruaci. Stejně jako omračujících 77 procent dívek v západním Nepálu musela „své dny“ trávit v naprosté izolaci a otřesných životních podmínkách malé kamenné chatrče daleko od vsi.
Domů už se mladá Anita nikdy nepodívá, během spánku ji uštknul a zabil jedovatý had, kterých v nepálské divočině žije velké množství. Její příběh je ale jen malým vzorkem kolektivního utrpení, které většina nepálských žen musí dodnes snášet, a to každý měsíc po zhruba 40 plodných let. Jen proto, že jejich těla fungují správně.
Kletba od boha
Jak přesně tohle „menstruační tabu“ vzniklo, není úplně jasné. Jeden z jeho možných původů je jistě ve starém hinduistickém mýtu o Indrovi, védském hromovládci a králi bohů, jenž menstruaci stvořil jako prostředek, kterým na ženy převedl část svého vlastního prokletí. Za odměnu, že na sebe tohle břímě vzaly, pak ženy dostaly schopnost rodit děti.
To vysvětluje například mýty o tom, že pokud se žena během menstruace dotkne stromu, předá mu kletbu a on přestane plodit. Dobytek údajně po doteku ženy přestane dávat mléko, muž onemocní, pokud se žena očistí s pomocí vodního zdroje, který využívá celá vesnice. A také prý může vypuknout epidemie.
Menstruující žena kvůli téhle víře nesmí ani pít mléko a jíst zeleninu, ovoce, maso, sýry či jogurt. A zákaz má i ohledně využívání záchodu.
Izolace jako daň za neschopnost zadržet menstruační krev
Druhá část, kvůli které Nepálci menstruující ženy vyhánějí do divočiny nebo je izolují někde v chlívku či kůlně, vznikla zřejmě z dávné víry. Ta spojuje čistotu a sílu se schopností zadržet tělesné tekutiny. Muži jsou samozřejmě ti silní a čistí, protože nekontrolovatelně neejakulují. Ženy ale menstruační krev zadržet neumějí. A tak společnost zadrží a ovládá alespoň je samotné.
Daleko za vesnicemi proto vznikají takzvané menstruační chýše, hliněné, kamenné nebo dřevěné malé kamrlíky, které si mimochodem většinou staví ženy samy, aby nemusely svoje menstruační dny trávit pod širým nebem. Sdílí je i několik rodin a ženy se v nich střídají i scházejí.
Přečtěte si také: Ženy za volební právo platily hladovkami i lynčováním. Jak o něj bojovaly české sufražetky?
Svou izolaci nesmí menstruující žena opustit. Je nemyslitelné, aby dívky během svých dní navštívily školu, obchod nebo modlitebnu, natož svatbu nebo jinou slavnost. Jediné, co pořád mohou (respektive musí), je pracovat, ale samozřejmě hlavně tak, aby náhodou někoho „nepošpinily“. A co je možná nejpříšernější, úplně stejně se zachází i s ženami, které právě porodily miminko. Do chatrčí na vlhkou, páchnoucí slámu a hadry musejí i s novorozenětem na víc než týden.
Ročně stojí chhaupadi život minimálně několik žen
Úmrtí menstruující ženy po uštknutí hadem, případně škorpionem, není ojedinělým incidentem. Také se stává, že se ženy (někdy i s dětmi, které mají s sebou) otráví oxidem uhelnatým, když si v chatrči na úpatí Himálaje chtějí v zimě rozdělat oheň na zahřátí. Nemají totiž pořádné přikrývky a spí na zemi.
Výjimečný není zápal plic či průjmové onemocnění. Smrtelně nebezpečné může být obojí, v roce 2010 dehydratace z průjmů, způsobených pobytem v menstruační chýši, zabila 11leté děvče. Riziko, že se něco takového stane, je mimochodem u takto malých dětí obzvlášť vysoké.
Do společnosti se žena může vrátit až v případě, že už nekrvácí, důkladně se omyje ve vodě (někde daleko za civilizací) a „očistí“ se s pomocí kravské moči.
Mohlo by vás zajímat: Fatální pochybení? Těhotnou ženu trápily bolesti, po propuštění z nemocnice zemřela ona i dítě
Nepálští zákonodárci jakékoli praktikování chhaupadi, jak se toto menstruační tabu nazývá, postavili v zemi definitivně mimo zákon v roce 2005. Později dokonce zakázali menstruační chýše jako takové, zavedli i pokuty a v současnosti hrozí hlavě rodiny, která s menstruující ženou takhle zachází, tříměsíční vězení. Ani tohle opatření spolu s mnoha pokusy o osvětu ale proti pověrám a hluboko zažrané tradici zatím nefunguje.
Zdroj: Dnaindia.com, BBC, The Guardian, Bath.ac.uk