Samovznícení člověka už zažilo 200 lidí. Záhadný fenomén má prosté vysvětlení

Spontánní vznícení je extrémně vzácný jev a věda je vůči němu dost skeptická. Vědecké vysvětlení totiž pro něco takového zkrátka neexistuje. Anebo ano?

Pro většinu lidí jsou případy spontánního vznícení člověka spíš středověkým mýtem způsobeným tehdejším nedostatkem vědeckého poznání. Jen málokdo věří, že by takové případy skutečně existovaly, natož že by se mohla v současnosti nějaká taková úmrtí vyskytnout. A tak vás možná překvapí, že o případu spontánního vznícení rozhodl i koroner v případu z roku 2010, kdy 76letého Ira jménem Michael Faherty objevili na popel shořelého v jeho domě v Galway.

Efekt knotu

Jeho tělo našli na troud shořelé v téměř netknutém obývacím pokoji. Kromě ohořelého stropu nad mrtvým a podlahy pod ním neneslo známky požáru nic. A i když v době, kdy Faherty umíral, hořelo v krbu, experti vyloučili, že by mohl nehodu nějak zapříčinit. Tenhle nález je pro takzvané samovznícení typický. Končetiny obětí dokonce bývají často také netknuté a hoří skutečně jen trup a hlava. Ale pokud je samovznícení skutečné, proč se tedy neděje častěji? Za posledních 300 let evidujeme jen 200 takových případů.

Ohledně toho, jak může tělo takhle podivně hořet, se v minulosti spekulovalo zejména v souvislosti s obezitou, plynatostí či rolí alkoholu. Současná teorie má ale o něco hlubší vědecký základ. Pravděpodobně jde o takzvaný „efekt knotu“. Zjednodušeně se dá říci, že jako zdroj paliva slouží ohni lidský tuk a deky či oblečení rychle převezmou roli knotu. V roce 1998 něco takového v britském dokumentu zkoušeli na těle prasete zabaleného do deky a skutečně se jim povedlo ho proměnit v obří vepřovou svíci. A jako ve skutečných případech považovaných za samovznícení, i u upáleného čuníka zůstaly končetiny téměř netknuté.

Vznícení ano, spontánní nikoliv

Jak je to ale s příčinou tohoto požáru? „Realita je, že se lidé skutečně mohou vznítit… ale neexistuje absolutně žádný důkaz pro to, že se vznítí sami od sebe,“ vysvětlil patolog Roger Byard. „Můžete si to představit takhle: „Člověk je zabalený do deky, popíjí alkohol, vybryndá si trochu na břicho, pak mu do toho upadne cigareta a je vymalováno. Tuk hoří při velmi nízkých teplotách.“ Plameny pak podle něj spolehlivě zničí veškeré důkazy o příčině požáru. A alkoholové opojení, případně požití drog či léků, může být důvodem, proč rychle se šířící oheň nedokázali postižení včas zvládnout.

Zdroj: Business Insider

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský