Největší otrava v dějinách: 60 milionů muslimů bylo otráveno arzenem

Indický subkontinent zaznamenal ve dvacátém století bouřlivý rozvoj. Teprve nyní se ale ukazuje, jaká byla daň za pokrok. Poté, co tam v sedmdesátých letech byly vyvrtány studny, miliony lidí byly vystaveny jedovatému arzenu, který pronikl do pitné vody.

Desítky milionů lidí ohroženo otravou

Když se tento kov dostane z okolních vrstev kamenů a půdy do vody, může ve vysokých koncentracích způsobit rakovinu, kardiovaskulární nemoci a také mentální a vývojové poruchy. Nyní se ukazuje, že Pákistán je tímto problémem postižený nejvíc – týká se neuvěřitelných 70 milionů lidí.

Až do devadesátých let dvacátého století se o tomto problémů netušilo, teprve pak přišli vědci s oznámením, že v deltě Gangy-Brahmaputry se nacházejí extrémní koncentrace arzenu. Světová zdravotnická organizace (WHO) tehdy varovala, že jen v Bangladéši pije takto kontaminovanou vodu mezi 35–77 miliony lidí. Roku 2014 už WHO upozornila, že se celosvětově tento problém týká až 200 milionů osob na celém světě – drtivá většina z nich přitom žije v Bangladéši, Indii, Vietnamu a Nepálu.

Indus

Indus

Již několik starších výzkumů upozorňovalo, že zasažen může být i Pákistán, chyběla však data, který by to potvrzovala. Vědci měli jen náznaky, že v některých podzemních rezervoárech v Pákistánu by mohla být zvýšená úroveň arzenu. Profesor Joel Podgorski ze švýcarského Federálního institutu pro výzkum vody v Dübendorfu se to pokusil potvrdit – anebo vyvrátit. Dospěl však ke zcela nečekaným číslům – situace v Pákistánu je ještě horší, než si kdokoliv myslel.

Podgorského tým nejprve měřil úroveň arzenu ve vzorcích vody ze 120 studní napříč Pákistánem z hloubek 3–70 metrů. Více než dvě třetiny výrazně překračovaly normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací a řada studní zejména v oblasti kolem řeky Indus měla koncetrace dokonce extrémně zvýšené – měly objem přes 200 mikrogramů arzenu na litr vody.

Indus z vesmíru Zdroj: NASA

Indus z vesmíru
Zdroj: NASA

Všechny oblasti, kde byly studny nejjedovatější, spojovala vysoká kyselost půdy a také poměrně mladé sedimenty, jimiž byla krajina tvořená. Starší usazeniny už byly totiž vodou promyté natolik, že z nich arzen stihl odtéci do oceánu, kde je jeho koncentrace v obrovské mase vody zanedbatelná.

Vědci pak vytvořili první regionání mapu rizik, která ukazuje, jak vysoká je pravděpodobnost, že v různých oblast Pákistánu hrozí studny s jedovatou vodou. V článku vydaném odborným časopisem Science Advances, kde mapa i studie vyšla, autoři upozorňují, že jen v Pákistánu je vodě s pětinásobkem limitu stanoveným WHO vystaveno přibližně 60 milionů osob!

Vědci doufají, že alarmující výsledky této práce budou pro pákistánské úřady dostatečnou motivací, aby začaly testovat kvalitu vody ve studních v oblastech, kde hrozí nejsilnější rizika.

Proč by nás to mělo zajímat?

Nedávná analýza českých vědců popsala, že téměř polovina běženců a imigrantů, kteří se dostávají do Evropy, popisuje jako jeden z hlavních důvodů pro útěk ze své vlasti právě zničené životní prostředí. Po válce a chudobě to byl třetí nejčastější důvod imigrace mezi Syřany a právě Pákistánci žijícími v rakouských uprchlických táborech.

Text: MK