8. srpna 2022 06:00

Skutečný příběh Krásky a zvířete by Disney nenatočil. Romance slavného vlčího muže byla z půlky hororem

Utajené příběhy českých dějin IV 7 – vlčí lidé

Pedro González dokázal své okolí přesvědčit o tom, že být chlupatý jako zvíře neznamená zvířetem být – přesto nikdy neměl všechna lidská práva. Jak vznikl svazek s jeho krásnou manželkou?

Příběhy podobné Krásce a zvířeti v lidové slovesnosti existují už po staletí a jsou velmi oblíbené. Není asi divu – na příběhu dívky, která dokáže prohlédnout zvířecí vzhled a uzřít krásu duše člověka, jež se skrývá uvnitř, je toho hodně romantického, a člověk proto rád zavře oči i nad tím poněkud ožehavým únosem a faktem, že je „zvíře“ tak trochu cholerik a nelida.

V historii nicméně existuje i jeden skutečný příběh, který známou pohádku dost připomíná. Jeho vyznění je ale všechno, jen ne romantické, a nezachrání to ani relativně dobrý konec.

Ze zvířete vzdělaným mužem

I v tomto příběhu všechno začalo únosem, tím uneseným bylo ale „zvíře“, respektive tehdy ještě maličký chlapec, Pedro González, který měl tu smůlu, že se roku 1537 narodil na Tenerife s extrémně vzácnou variantou genetické odchylky zvané hypertrichóza. Občas se jí říká také Vlkodlačí syndrom, protože postiženým roste husté ochlupení po celém těle včetně obličeje. Je tak vzácná, že od dob středověku víme jen asi o stovce zdokumentovaných případů.

Jako mnoho dalších domorodců Pedro skončil ve španělském otroctví, jeho vzhled mu však otevřel dveře tam, kam by se obyčejný otrok nedostal – Španělé ho v jeho deseti letech darovali francouzskému králi Jindřichovi II.

I tam s ním ze začátku zacházeli jako se zvířetem, drželi ho v kleci a krmili ho syrovým masem. Tehdejší lidé si bohužel nedovedli představit, že by se v takovém těle vůbec mohl skrývat člověk. Pedro navíc neuměl říct francouzsky či španělsky nic krom svého jména. Jindřich se ale rozhodl k „odvážnému“ experimentu. Chlapce vypustil z klece a začal se k němu chovat jako k člověku.

Polatinštil mu jméno na Petrus Gonsalvus a zařídil mu skvělé vzdělání, což se ukázalo jako překvapivě efektivní – bystrý chlapec se učil rychleji než leckteré evropské dítě a za chvíli už mluvil plynně třemi jazyky, psal a ve společnosti se dokázal chovat naprosto bezchybně. Jindřich se s ním chlubil u dvora, a přestože Pedro ani zdaleka nebyl svobodným mužem, ale spíš někde na pomezí mezi otrokem a cvičenou opicí, neměl se zle. Jenže pak Jindřich náhle zemřel.

Nařízená svatba

Tehdy už dospělý Pedro přešel do péče Jindřichovy manželky Kateřiny Medicejské, a ta s ním hodlala dělat úplně jiné pokusy než její manžel. Rozhodla se, že se ho pokusí „rozmnožit“. Nezapomínejme, že pro ni byl pořád jen zvířetem a cenným majetkem, nikoli člověkem. A tak si zahrála na dohazovačku. Osobně uspořádala pohovory s dvanácti nadějnými dívkami z rodin služebnictva a vybrala mezi nimi tu nejkrásnější, shodou okolností také Kateřinu. Aniž by jí řekla, koho si má vzít, pak uspořádala Krásce a zvířeti svatbu.

O tom, jak se nevěstě povedlo strávit překvapení, jež ji u oltáře čekalo, neexistují žádné záznamy. Co víme, je, že se první dítě narodilo rok po svatbě a brzy po sobě následovalo ještě šest dalších. Čtyři z nich byly stejně postižené jako tatínek, a jen ty se dočkaly portrétu a zájmu. Ty, které měly tváře holé po mamince, ale na druhou stranu alespoň směly zůstat s rodiči. S jejich sourozenci se zacházelo spíš jako se vzácnými zvířaty a skončili podobně jako sám Pedro na evropských dvorech jako hýčkané a cenné kuriozity.

Dá se to považovat za dobrý konec?

Pedro s Kateřinou spolu v manželství nakonec bok po boku prožili 40 let, dokud je nerozdělila smrt. Na společném portrétu malíř Kateřinu zachytil s rukou na manželově rameni, což tehdy umělci dělali jen v případě, že chtěli zachytit láskyplnou náklonnost, jíž mezi manželi cítili. Je tedy možné, že Kateřina ve svém muži nakonec dokázala spatřit inteligentního, milého a hodného člověka, kterým bezpochyby byl. Možná spolu nakonec byli i celkem šťastní… jakkoli by to ale zahřálo na duši, jistí si tím opravdu být nemůžeme.

Vzhled byl ve středověku stejně důležitý, jako dnes a fyzické anomálie vždy přitahovaly pozornost. Na příběh českého šlechtice, který měl své nedostatky řešit vraždami svých manželek a dětí, se můžete podívat v dokumentu Utajené příběhy českých dějin:

Zdroj: Grunge

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom