Freddieho Mercuryho by dnes AIDS tak rychle nezabil. Léčba by mu ale zcela změnila život

Historie je plná tragédií, kterým by z dnešního pohledu šlo předejít. Nedávno jsme popisovali poslední roky života Freddieho Mercuryho, jednoho z nejslavnějších rockových zpěváků všech dob. Za jeho předčasným úmrtím ve věku 45 let stálo onemocnění AIDS, které bylo poprvé zaznamenáno v roce 1981 a během 80. let představovalo velkého strašáka – neznámou chorobu, jež nevyhnutelně vede ke smrti. Po čtyřech dekádách od prvního výskytu nemoci je však situace diametrálně odlišná.

Čtěte také: Celé město žije v jednom domě: Panelák na Aljašce má i vlastní nemocnici a kostel

Vývoj mílovými kroky

V současnosti se AIDS léčí především kombinovanou antiretrovirovou terapií, tedy souběžným užíváním různých medikamentů sloužících k boji s retroviry. Nejsložitějším z retrovirů je právě HIV, způsobující onemocnění AIDS. Léky stále nejsou schopny nemoc vyléčit – v březnu 2020 se objevil teprve druhý případ osoby trpící AIDS, kterou se s velkou dávkou štěstí podařilo vyléčit. Cílem tedy stále není kompletní zbavení se nemoci, nýbrž zpomalení jejího průběhu a nástupu příznaků – v tomto ohledu však věda za poslední dekády dosáhla značných úspěchů.

Konkrétní prognózu však ovlivňuje celá řada faktorů. Léčba AIDS je finančně nákladná, proto třeba v zemích třetího světa na efektivní kombinaci léků spousta nemocných nedosáhne. Roli hraje samozřejmě i to, v jak brzké fázi po nakažení se podaří nemoc odhalit, a záleží i na věku a premorbidním zdravotním stavu pacienta.

Šance Freddieho Mercuryho

Jak by si tedy v současné situaci stál Freddie Mercury? Podle dostupných informací se nakazil nechráněným sexuálním stykem a pozitivně byl testován v roce 1987, čtyři roky před svou smrtí. V prvé řadě lze předpokládat, že by se v současnosti vůbec nenakazil: Sexuální osvěta a informovanost o pohlavně přenosných chorobách je dnes nesrovnatelně vyšší než v 80. letech, navíc zmíněné kombinace léků nejen zpomalují průběh nemoci, ale i výrazně omezují nakažlivost; jinými slovy, ani nezodpovědné sexuální chování by nemuselo vést k Mercuryho onemocnění.

Pokud by se však Mercury skutečně nakazil a nemoc by se podařilo odhalit v brzké fázi, antiretrovirová terapie by dost možná umožnila, aby se Mercury bez zásadnějších omezení dožil pokročilého věku. Léky by bylo nutné brát celoživotně, při jejich vysazení by se vir začal tělem opět šířit, avšak při dodržování léčebného plánu by se příznaky mělo podařit potlačit. Finanční stránka věci by nebyla problémem, stejně jako dostupnost léčby ve Velké Británii. Pochopitelně by záleželo na tom, zdali by známý bouřlivák byl ochoten k výrazné úpravě životosprávy – kombinace drog, alkoholu a nezřízené sexuality by samozřejmě léčebnému (či přesněji zpomalovacímu) procesu nepomohla.

Doba se mění

V roce 1991, kdy Mercury zemřel, však tyto medikamenty k dispozici ještě nebyly. Od poloviny 80. let se ve Spojených státech testoval zidovudin, známý též pod zkratkou AZT, jehož raná nelegální distribuce byla popsána třeba ve filmu Klub poslední naděje. AZT je dodnes využíváno v antiretrovirové léčbě, avšak bez kombinace s dalšími látkami umožňuje jen na krátkou dobu zmírnit symptomy – v případě Mercuryho by se tak jednalo o prodloužení života (a tedy i utrpení) o několik málo měsíců.

Není divu, že takto beznadějnou formu léčby Mercury v posledních dnech života odmítl. Další účinné látky se začaly objevovat až během 90. let a k současnému, relativně optimistickému stavu, co se týče prognózy přežití, bylo potřeba ujít ještě dlouhou cestu. Lze však předpokládat, že s trochou štěstí a aktuálními pokroky v medicíně by se dnes Freddie Mercury dožil podstatně delšího života nežli před třiceti lety.

Zdroj: The Guardian / The Hill / Encyclopedia Britannica