Průlom v léčbě ALS: Lék na nemoc, která zabila Stanislava Grosse, má nadějné výsledky

Všechno začalo, když se výzkumný tým z farmaceutické fakulty Helsinské univerzity rozhodl prozkoumat terapeutický efekt proteinu se zkratkou CNDF (Cerebral Dopamine Neurotrophic Factor). Tento protein v minulosti vykázal slibné výsledky například ve výzkumu potenciálních léků na Parkinsonovu chorobu.

Finští odborníci zjistili ve zkumavkách i na živých organismech (přesněji na speciálně geneticky upravených potkanech a myších), že protein má na postup nemoci zásadní vliv.

„CDNF u myší s ALS zásadně zlepšuje motoriku a zastavuje postup symptomů paralýzy,“ vysvětila autorka výzkumu, doktorka Francesca De Lorenzo. „Zlepšení symptomů je vidět na zvýšeném počtu přežívajících motoneuronů v míše zvířat ve srovnání s hlodavci, kteří CDNF nedostali.“ Jejich poznatky proto mohou v budoucnosti léčby ALS hrát zásadní roli.

Nemoc fotbalistů

Jaká bezmoc se skrývá v těle pacienta trpícího Amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), si zdravý člověk vůbec nedovede představit. Onemocnění, kterým v Česku každý rok onemocní asi 200 lidí, napadá motorické nervové buňky. To jsou neurony, díky nimž ovládáme svaly.

Jak tohle spojení mozku a svalů přestává fungovat, ztrácejí pacienti motorické funkce; a zdaleka to neznamená jen to, že nemohou chodit a používat ruce. Onemocnění se totiž rychle zhoršuje a výsledkem je paralýza, při které si ale lidé mnohdy stále všechno okolo sebe plně uvědomují – stanou se tak vězni vlastního těla.

Obzvlášť kruté je, že ačkoli lékaři nevědí, co ALS způsobuje, dokázali stanovit některé z rizikových faktorů. Jedním z nich je i nadměrná fyzická aktivita. Jinými slovy, choroba, jež se vyznačuje tím, že člověka připraví o schopnost používat svaly, častěji postihuje sportovce (říká se jí i choroba fotbalistů) a aktivní lidi milující pohyb.

Mohlo by vás zajímat: Nemoc, na kterou zemřel Stanislav Gross: ALS dopadá tvrdě na sportovce

Smrt, kterou v případě pacientů s ALS nejčastěji způsobí plicní selhání nebo zápal plic, neboť nemocní končí kvůli atrofovaným dýchacím svalům na plicních ventilátorech, přichází bohužel celkem rychle; někteří pacienti nepřežijí ani 3 roky od diagnózy. Léky, které známe, dokážou postup nemoci zpomalit, bohužel ale jen o měsíce. Objev finských vědců by tak mohl znamenat de facto revoluci; ALS sice zcela nevyléčí, léčit by ji však mohl efektivně, což by aktuálně řadě lidí pomohlo.

Zdroj: Science Daily, ZSALSA.cz, F. De Lorenzo et al.: CDNF rescues motor neurons in models of amyotrophic lateral sclerosis (via Oxford university Press)