Před 225 lety byl uskutečněn první seskok padákem z balónu. Dnes působí bláznivě

Padákový seskok z jednoho kilometru

André-Jacques Garnerin se narodil 31. ledna 1769 v Paříži a historie ho zná jako průkopníka balónového létání a vynálezce parašutismu. Zprvu své znalosti a dovednosti rozvíjel u francouzského vynálezce, vědce a matematika Jacquese Charlese, který platil za znalce a úspěšného balónového letce, jenž experimentoval s horkovzdušnými balóny. Pozdější experimenty absolvoval většinou se svým starším bratrem Jeanem-Baptistem-Olivierem Garnerinem a své snahy věnoval spíše parašutismu s seskokům se zařízeními deštníkového typu. Za své průkopnické aktivity byl oceněn titulem „Official Aeronaut of France“.

V roce 1792 byl na začátku francouzských revolučních válek zajat britskou armádou. Ve vězeních v Británii a později i v Budapešti strávil celkem pět let. Po návratu domů pokračoval ve svých pokusech až konečně 22. října 1797 ve veřejném pařížském parku Parc Monceau předvedl jako první na světě seskok s padákem z výšky téměř jednoho kilometru. Při pohledu na velmi jednoduchou konstrukci padáku bychom dnes nejspíš řekli, že se jednalo o čistě sebevražedný pokus. Hedvábný padák kupolovitého tvaru měl průměr asi 7 stop, tedy necelých 2,5 m a pod ním byl zavěšen malý koš, v němž Garnerin stál.

Z historických záznamů a popisu očitých svědků dále vyplývá, že byl padák s košem zavěšený na provazu pod horkovzdušný balón, jenž vynesl Garnerina do výšky téměř 1 000 m, kde poté Garnerin uvolnil spojovací lano a balón volně vystoupal vzhůru, zatímco koš s Garnerinem začal padat k zemi. Naštěstí se potvrdil předpoklad a padák se po chvíli otevřel. Přesto byl koš vystaven prudkým a nečekaným pohybům ze strany na stranu a po dopadu na zem byl chvíli větrem vláčen po zemi. O to větší bylo překvapení přihlížejících diváků, když Garnerin vystoupil z koše zcela zdráv a nezraněn. V ten okamžik se zrodila legenda.

Pokusy nekončí, na scénu vstupují ženy a další balóny

První úspěšný pokus o seskok s padákem učinil z André-Jacquese Garnerina opravdovou celebritu. Co je ale mnohem důležitější, tak ho tento úspěch motivoval k dalším pokusům. V roce 1798 však ohlásil na tu dobu něco neslýchaného. Ohlásil totiž pokus o let balónem, při němž měla být v koši společně s ním ještě mladá a krásná žena. Veřejnost i tisk sice přijaly tuto zprávu s nadšením, ale úřady, v jejichž kompetenci bylo tento pokus povolit, se k věci stavěly přinejmenším zdrženlivě a nakonec pokus zamítly s velmi zajímavým a trochu šalamounským odůvodněním poplatným své době: „... jsme znepokojeni možným vlivem nižšího tlaku vzduchu na orgány jemného a zranitelného ženského těla a zároveň se obáváme morálních a společenských důsledků těsného kontaktu mužského a ženského těla v těsném balónovém koši…“

Soudní příkaz zakazující tento pokus zrušila až intervence ministrů policie a vnitra, kteří rozhodli, že plnou zodpovědnost za případný neúspěch nese André-Jacques Garnerin. Garnerin tuto situaci komentoval slovy: „Moje společnice Citoyenne Henri je potěšena, že mne může doprovázet a že uvidí svět z výšky. Let se uskuteční během následujících 10 dnů.“ S ohledem na počasí byl vybrán 8. červenec 1798 a Garnerin společně s Citoyenne Henri uletěli v balónu asi 30 km a bez problémů přistáli v Goussainville severně od Paříže. Mezi další Garnerinovy úspěchy dále patří dvoudenní 395 km dlouhý let balónem mezi Paříží a Luxemburgem, který se uskutečnil 3.–4. října 1803. Jeho žena Jeanne-Geneviève pak byla vůbec první ženou, která kdy seskočila s padákem.

André-Jacques Garnerin zemřel 18. srpna 1823 při nehodě, která provázela stavbu jeho dalšího balónu, během níž se na něj zřítil trám. Ať už se nám zdají Garnerinovy experimenty jako bláznivé a život ohrožující, otevřely dveře mnoha dalším dobrodruhům a vynálezcům k vynikajícím a historicky převratným počinům. André-Jacques Garnerin se tak zapsal nesmazatelným písmem do historie balónového létání a parašutismu.

Zdroj: Encyclopedia Britannica