Umělá inteligence se vyrovná člověku neskutečně brzy. Odhadovaný termín vám neudělá dobře

Umělá inteligence je v posledních letech obrovským tématem. Ne proto, že by šlo o nový trend – termín už v padesátých letech vyslovil vědec John McCarthy – ale jednoduše proto, že umělá inteligence začíná výrazněji vstupovat do životů obyčejných lidí. Upravené obrázky, zcela nová umělecká díla, montáže videí, chat a v neposlední řadě také překlad textů. Do toho všeho umělá inteligence vstupuje a je patrně jen otázkou času, než se její fungování vyrovná precizní lidské práci. Právě na překladech pak společnost Translated odhaduje, za jak dlouho se to stane, a její odhad možného vyrovnání schopností není naší současnosti nijak vzdálen.

Překlady jako brána k vyrovnání se schopnostem lidí

Překladatelská společnost Translated na konferenci Asociace pro strojový překlad vysvětlila, že poprvé začala testovat technologii automatizovaného překladu v roce 2011. Tým se ustálil na metrice pokroku umělé inteligence vyjádřené veličinou TTE, tedy anglicky time to edit a česky „čas vynaložený na editaci“. Řeč je o zásahu člověka do strojového překladu tak, aby byl výsledek pokud možno bezchybný. Jak už zřejmě očekáváte, tento čas se konzistentně snižuje. Společnost tak může předpovídat, že přibližně v roce 2030 bude překlad pomocí umělé inteligence tak dokonalý, že jej bude možné editovat přesně tak dlouho, jako kdyby šlo o překlad od profesionálního lidského překladatele, u čehož umělá inteligence navíc nemusí skončit.

Aktuální trend podle společnosti Translated je přibližně 50 chyb na 1 000 přeložených slov, pokud však bude trend snižování chybovosti pokračovat stejným tempem, které společnost zaznamenává, v horizontu několika nadcházejících let se chybovost může snížit na nulu a práce umělé inteligence se v tomto odvětví dostane na úroveň něčeho, co by se dalo nazvat dokonalým překladem. Na druhou stranu ale podle Translated není na místě malovat katastrofické vize, kterak začne být umělá inteligence chytřejší než člověk, protože u překladů nejde o porozumění významu textu, ale o aplikaci extrémně kvalitních prediktivních metod, které jsou na text při převodu do jiného jazyka aplikovány.

Jinak řečeno, jazykové schopnosti, které umělá inteligence zdánlivě využívá, nečiní stroj vědomým, protože významu textu jako takovému nemusí žádným způsobem kognitivně rozumět. Stále jde o stroj, který usilovně „trénuje“ na mnoha dílčích příkladech, které je následně schopný rychle vyhledávat, aplikovat, případně alternovat aplikaci na podobné případy, jejichž rozpoznávání opět vychází z dalšího učení. Konec světa a nadvláda strojů se tak prozatím odkládá.

Zdroj: IFL Science