Legendární dvojitý agent zničil Sovětský svaz. Američané ho zradili a Kreml připravil tvrdou mstu

Dmitrij Poljakov, generálmajor GRU a dvojitý agent, který v době studené války spolupracoval s CIA i FBI, zemřel 15. března 1988. Působil v USA, Barmě nebo Indii a zasloužil se o informování Západu o krocích Sovětského svazu stejně jako o dění ve vietnamské nebo čínské armádě. Zradu vlastní země vysvětloval tím, že si neumí představit Sovětský svaz coby vítěze studené války, velkou roli ale sehrála i nemoc a následná smrt vlastního syna.

Druhá světová válka a kurzy GRU

Dmitrij Fjodorovič Poljakov se narodil 6. července 1921 na Ukrajině. S přihlédnutím k jeho věku se nevyhnul službě v rudé armádě během druhé světové války. V roce 1941 absolvoval dělostřeleckou školu v Sumách, což jasně vymezilo, jakým způsobem zasáhne do bojů proti Němcům. Během čtyř let aktivní služby byl vyznamenán za statečnost a po válce se rozhodl pokračovat v kariéře vojáka prostřednictvím studia na vojenské akademii M. V. Frunzeho v Moskvě. Už tehdy nicméně koketoval s myšlenkou vstupu do zpravodajské služby, takže se účastnil i kurzů GRU, kam po studiích rovněž nastoupil.

Čtěte více: Jednoho muže jí oběsili, druhý byl politická zrůda. Jediná dcera Klementa Gottwalda skončila tragicky

Jeho první misí bylo působení v sovětské delegaci při Výboru vojenského štábu OSN v New Yorku v letech 1951–1956, kde koordinoval okruh sovětských špiónů. Už při svém druhém působení ve Spojených státech, konkrétně mezi lety 1959 a 1961, však kontaktoval FBI a nabídl jim své služby informátora. Coby zaměstnanec GRU se nicméně účastnil dalších misí v Barmě či Indii a vždy vystupoval jako ruský vlastenec, kterého pro práci špiona motivuje znechucení z korupce sovětských elit v komunistické straně. Jeho kontakt v CIA, se kterou rovněž spolupracoval, nicméně po 15letém kontaktu s Poljakovem uvedl, že dvojitý agent nedokázal unést představu vítězství Sovětského svazu ve studené válce.

Čtěte také: Alkoholik Gottwald chtěl lidem kroutit krkem, kvůli chybě skončil ve společném hrobě

Synova obrna byla klíčem

Jak už ale bylo uvedeno výše, svou roli v nabídnutí spolupráce Západu sehrálo i onemocnění nejstaršího syna. Trpěl obrnou a požadoval, aby byl převezen do nemocnice v New Yorku, což mu však sovětské velení nedovolilo. Pojakovův syn na následky nemoci zemřel a on krátce poté započal svou činnost informátora. V Moskvě měl na popud FBI odhalovat další dvojité agenty v západních zemích, což se mu dařilo. Odkryl například aktivity výzkumníka řízených střel ve Velké Británii Franka Bossarda nebo seržanta americké armády Jacka Dunlapa. Informace o Čínské armádě, které rovněž poskytl FBI, pak měly posloužit Henrymu Kissingerovi při jednání s Čínou v roce 1972.

Šest let po svém odchodu z GRU byl nicméně Poljakov v roce 1986 zatčen. Důvodem bylo pro změnu jeho vlastní odkrytí, a to ze strany dvou spolupracovníků v FBI a CIA. Konkrétně šlo o Roberta Hanssena a Aldricha Amese, kteří předali informace Sovětům a ti vůči vlastizrádci neprojevili sebemenší lítost.

V roce 1988 byl Poljakov odsouzen za velezradu k trestu smrti a následně popraven. Jeho spolupracovníci o něm mluvili v superlativech a mnozí důstojníci CIA označovali Poljakova za toho nejlepšího informátora, jakého kdy CIA měla. Oceňovali nejen Poljakovovu statečnost, ale také třeba prostý fakt, že práci informátora nedělal pro peníze. Podle mínění Spojených států to byl právě Poljakov, díky kterému se podařilo vyhrát studenou válku – pokud za akt vítězství považujeme rozpuštění Sovětského svazu – i když se v určitých momentech spekulovalo, zda není trojitým agentem a Západ záměrně nemystifikuje.

Zdroj: History Channel

Odkaz na obrázkovou licenci CC BY-SA 4.0