26. října 2022 06:00

Útok britské jízdy proti Rusům skončil katastrofou. Mohla za to tichá pošta

Nerozhodná vojenská střetnutí se málokdy zapíší do vojenských učebnic. To ale neplatí o bitvě u Balaklavy, v níž se na dohled Sevastopolu během Krymské války střetlo Rusko se spojenými vojsky Britů, Francouzů a Turků.

Krymská válka (1853–1855) se nejprve odehrávala na pobřeží Černého moře, kde si znepřátelená loďstva vzájemně ostřelovala přístavy. Ruská pozemní armáda mezitím vpadla na Balkán, a ne zcela úspěšně se snažila zatlačit Turky na jih. Září 1854 ale přineslo zásadní změnu, když se na jihozápadě Krymu vylodil britsko-francouzský kontingent s cílem obsadit významný ruský přístav a zároveň pevnost Sevastopol. Město bylo obklíčeno, Rusové zatarasili vjezd do přístavu potopenými loděmi a připravovali se na dlouhé obléhání. Zároveň se pokusili do Sevastopolu prorazit zvenčí.

Na návrších v okolí městečka Balaklava, které je dnes součástí Sevastopolu, proto zaujalo výhodné postavení 25 000 ruských vojáků podporovaných 78 děly, proti nimž se 25. října 1854 sešikovalo 20 000 Britů, 7000 Francouzů a 1000 Turků se 41 děly.

Tenká červená linie

Rusové sice ovládli návrší na obou stranách protáhlého údolí a rozmístili na nich svá děla, samotné údolí směřujícího k městu Balaklava a k samotnému Sevastopolu ale zůstalo zemí nikoho. Když se jím brzy ráno hnala ruská jízda, narazila na odhodlané řady 93. pluku skotských horalů pod velením sira Colina Campbella v typických červených kabátcích a zelených kostkovaných kiltech. Jejich soustředěná a disciplinovaná palba měla fatální následky a zastavila dva pokusy o útok. Novinové titulky britského tisku po bitvě nadšeně psaly o „tenké červené linii“, o niž se ruská jízda rozbila.

Britové následně přešli do protiútoku. Asi 300 příslušníků těžké jízdní brigády sira Jamese Scarletta tvořené jezdeckým plukem Royal Scott Grays, dragouny a jízdním dělostřelectvem zaútočilo klusem do vrchu na přibližně 2 000 ruských jezdců a během deseti minut je rozprášilo. Britové měli asi deset mrtvých a méně než stovku raněných, zatímco Rusové ztratili 50 mužů a kolem 200 jich bylo zraněno.

Rozkaz doručený tichou poštou

Bylo teprve 9:30 dopoledne a britské oddíly už zaznamenaly dvě významná vítězství. Vojenské dějiny ovšem znají mnoho případů, kdy se na první pohled jednostranně vyvíjející bitva nečekaně zhoupne do úplného protikladu. A střetnutí u Bakalavy nebylo výjimkou.

Lord Ragran, který byl vrchním velitelem britských sil na Krymu, si všiml, že se Rusové snaží evakuovat svá děla ohrožená útokem britské jízdy, a rozhodl se tomu zabránit. Zformuloval rozkaz pro velitele Lehké jízdní brigády lorda Cardigena, v němž mu nařizoval „...postupovat rychle vpřed, pronásledovat nepřítele a pokusit se mu zabránit v odtažení děl“. Než ale rozkaz dorazil ke Cardiganovi, prošel jako v tiché poště mezi několika dalšími veliteli, takže k příjemci dorazila už jen dvě slova, a to „rychlý postup“.

Jízda údolím smrti

Cardigan z toho odvodil, že přáním vrchního velitele je frontální útok jeho kopiníků, husarů a lehkých dragounů proti zakopané ruské baterii údolím lemovaným ze dvou stran nepřátelským dělostřelectvem. Vypadalo to absurdně, ale rozkaz je rozkaz. Jako ve snu se Cardiganových 640 jezdců dalo pomalu do pohybu a neustále zrychlovalo. Po nekonečných minutách a v dešti dělostřelecké palby, která se na ni snášela nepřetržitě ze tří stran, konečně dorazila Lehká jízdní brigáda k ruské baterii, kde se na ni kromě dělostřelců vrhla i ruská jízda. Teprve teď si Britové všimli, že za nimi nejedou žádné posily a jsou obklíčeni ruskou přesilou.

V zuřivém boji muže proti muži šavlemi a kopími se jezdci Lehké brigády probíjeli ruskou linií ve snaze ustoupit zpět. Přestože útok i následná bitevní vřava netrvaly déle než 20 minut, utrpěli Britové velké ztráty. Na 110 jezdců padlo, 130 jich bylo zraněno a tři desítky jich skončily v ruském zajetí. O život přišlo i 375 koní.

Lord Raglan, který vše z dálky pozoroval, se rozhodl v útocích nepokračovat, stáhl své muže a děla zpět a vytvořit silnou obrannou linii. Přestože bitva u Balaklavy skončila de facto nerozhodně, oslavovali ji Rusové jako své vítězství. Bitevní remízu přitom potvrzovaly i počty mrtvých a raněných – 615 na britské straně oproti 627 na straně ruské. Autentický snímek přeživších příslušníků Lehké jízdní brigády pořízený krátce po útoku můžete vidět tady:

Učebnicový příklad

Bitva u Balaklavy a zejména útok Lehké jízdy inspirovaly anglického básníka Alfreda Tennysona, prvního barona z Tennysonu, Aldworthu a Freshwateru, k napsání básně Útok lehké brigády, která plně v duchu viktoriánského pojetí britské vojenské tradice oslavovala vojáky impéria. Pro vojenské historiky a budoucí důstojníky jsou ale události u Balaklavy dodnes názorným příkladem toho, jaký význam v bitvě hraje vojenské zpravodajství a ničím nenarušený řetězec velení a komunikace.

ZDROJ: Britannica.com

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom