Paúhoř elektrický omráčí i koně. Takhle dopadl pes, který ho zkoušel popadnout

Všechny živé buňky mají elektrický náboj – koneckonců denně ovládáme dotykové obrazovky díky elektrickým polím z našich prstů. Na rozdíl od člověka ale existují desítky druhů ryb, které tuto schopnost v průběhu evoluce pozvedly na úplně jinou úroveň.

Praúhoř elektrický

Pokud budete chtít studovat elektrické ryby, není na světě lepší místo než Amazonie. Povodí Amazonky je domovem více než pěti tisíc druhů ryb, ale dominují tu právě ty elektrické. Nejsilnější z více než 200 druhů dnes známých elektrických ryb je paúhoř elektrický (Electrophorus electricus).

Paúhoř je jediná ryba v Amazonce, která svou kořist loví pomocí elektřiny. Všechny životně důležité orgány má soustředěné u hlavy, přičemž zbytek těla funguje jako obří baterie. Klíčem k paúhořově elektrické super síle jsou dva elektrické orgány, Hunterův orgán a Sachsův svazek.

Právě ty produkují vysoký náboj, který ryba využívá k útoku i obraně. Oba orgány jsou plné elektrických buněk – elektrocytů, které jsou uloženy za sebou jako baterie ve svítilně. Když tato megabanka do okolní vody vypustí energii z téměř půl milionu elektrocytů najednou, výboj omráčí všechno v dosahu.

Takhle dopadl pes, když se pokusil popadnout elektrického úhoře:

Kajman nemá proti paúhořovi šanci

Za méně než vteřinu se z plíživého lovce stane obrovský paralyzér. Dokáže vypustit výboj o síle až 1 000 voltů, což je 80krát víc než běžná autobaterie. Je to dost na odrovnání i největšího amazonského predátora, kajmana.

Pokud na paúhoře narazí, dočká se obvykle nemilosrdné reakce. Vysoké napětí u něj vyvolá nekontrolované svalové křeče, kvůli kterým je paralyzován a nemůže se bránit. Paúhoř kajmana nezabije, po chvíli s šoky přestane a kajman se obvykle dá na útěk.

Paúhoř má ještě jednu geniální schopnost – jeho ústa jsou nastavená tak, aby přijímala kyslík ze vzduchu, takže jde vlastně o plíce. Protože paúhoři dokážou dýchat obyčejný vzduch, můžeme je vyndat z vody na dost dlouhou dobu, aniž by jim to vadilo.

Zdroj: ITIS