Tragická smrt Marilyn Monroe minutu po minutě: Konspirační teorie vznikly kvůli jediné věci

V neděli 5. srpna 1962 krátce po půl čtvrté ranní vpadl psychiatr Ralph Greenson do luxusní vily jedné ze svých VIP pacientek. Popadl u krbu pohrabáč, vyběhl z domu a roztříštil jím okno do ložnice. Slavná Marilyn Monroe ležela na posteli obličejem dolů úplně nahá, přikrytá béžovou přikrývkou. Vedle postele ležela prázdná tuba od léků na předpis, které jí měly pomoci s problémy se spánkem a depresí. Dalších čtrnáct jich leželo na nočním stolku. Greenson doběhl až k posteli a zjistil, že její studená ruka bez života pořád ještě svírá telefonní sluchátko…

Poslední den hereččina života

Život Normy Jean Mortensenové, kterou svět zná jako Marilyn Monroe, byl podobný horské dráze. Pod hollywoodským pozlátkem se skrývaly hluboké problémy, jež si nesla už z dětství. Na amfetaminech, barbiturátech a alkoholu byla závislá několik posledních let svého života. Trpěla také depresemi a dalšími psychickými problémy. Všechno se ale ještě mnohokrát zhoršilo v roce 1961 po jejím třetím rozvodu a poté, co kvůli chronické nedochvilnosti a nevyzpytatelnosti přišla o práci na snímku Something‘s Got to Give. Od té doby byla v dennodenní péči psychiatra.

Poslední den svého života strávila doma v Brentwoodu. Když ji tam kvůli plánované terapii navštívil Greenson, poslal domů její kamarádku, publicistku Patricii Newcombovou, a její hospodyni Eunice Murrayovou naopak poprosil, aby se slavnou herečkou zůstala přes noc. Pak, zhruba okolo sedmé večer, odešel.

Posledním člověkem, se kterým Monroe hovořila, byl tak pravděpodobně herec Peter Lawford, švagr prezidenta J. F. Kennedyho; okolo osmé večer jí volal a snažil se ji dostat na svou párty. Připadalo mu, že zní divně, jako by byla silně pod vlivem drog, a když se s ním loučila, pronesla: „Řekni sbohem Pat, sbohem panu prezidentovi a taky řekni sbohem sám sobě, protože jsi skvělý chlap.“ Pak se definitivně odmlčela.

Lawforda to vyděsilo. Snažil se jí znovu dovolat, ale marně, a tak zalarmoval hned několik lidí; hospodyně Murrayová ale všechny nakonec ujistila, že je její paní v naprostém pořádku. Jak se ukázalo, nebyla. Podle toho, co zjistili lékaři během pitvy, tou dobou už slavná herečka pravděpodobně umírala.

Posmrtné ohledání vyloučilo předávkování omylem

Murrayová si šla v klidu lehnout. V půl čtvrté ráno ji však podle jejích vlastních slov vzbudil podivný pocit. Ložnice Monroeové byla zamčená, zpod dveří vycházel proužek světla a na klepání a volání herečka nijak nereagovala. Murrayová proto přivolala právě psychiatra Greensona, a společně (poté, co se Greenson oknem probil do ložnice) zjistili, že je Marilyn Monroe mrtvá.

Brzy se v jejím luxusním domě dveře netrhly. Přijel lékař, pak policisté, vyšetřovatelé a samozřejmě novináři. Před úsvitem už hereččinu vilu doslova obléhali. Tělo vynesli ven zabalené v prostěradle a pitvu lékaři provedli ještě téhož dne. Zjistili, že herečka zemřela někdy mezi půl devátou a půl jedenáctou večer a příčinou smrti bylo jednoznačně předávkování barbituráty. Očividně se před smrtí zanedbávala, což bývá známkou hluboké deprese – péči potřebovaly jak její vlasy, tak její nehty na rukou i na nohou. Na těle vyšetřovatelé nenašli žádné modřiny ani škrábance a vyloučili proto cizí zavinění. Ukázalo se také, že herečka musela obrovské množství léků užít buď najednou, anebo po částech během jedné jediné minuty. Pravděpodobnost, že se předávkovala omylem, se tak limitně blíží nule, přestože nenechala žádný dopis na rozloučenou.

Konspirační teorie přibývaly jako houby po dešti

Absence dopisu je jedním z důvodů, proč se kolem úmrtí slavné herečky objevilo tolik konspiračních teorií – a to navzdory faktu, že písemné poslední rozloučení za sebou nechává jen asi 40 procent obětí sebevražd. K mnoha dalším spekulacím přispěli paradoxně její nejbližší přátelé. Patricia Newcombová například tvrdila, že spolu plánovaly jít hned další den do kina a že byla Monroeová v perfektním psychickém stavu, když od ní odcházela. Problémy s kariérou, kterým se hereččiny deprese mimo jiné přisuzovaly, se navíc také ukázaly jako přehnané; podle nabídek, jež během týdnů před smrtí obdržela, neměla o projekty ani přes svůj stav nouzi.

V průběhu dalších měsíců i let se pak objevovaly další a další údajné drobnosti, nepodložená tvrzení a „zaručeně pravé“ skandální informace. Za zmínku rozhodně stojí její údajně pikantní vztahy s bratry Kennedyovými, které měla Monroeová v době své záhadné smrti (podle jedné teorie) chtít odhalit veřejnosti a způsobit brutální skandál. Fakta však zůstávají stále stejně suchá: depresemi a psychickými problémy ztrápená herečka s největší pravděpodobností spáchala sebevraždu.

Zdroj: New York Times Archive