Jeden z nejpodlejších nacistů spáchal den před popravou sebevraždu. Jak to dokázal?

Vrchní velitel Luftwaffe, prezident Říšského sněmu, ředitel gestapa, premiér Pruska, vrchní říšský lesník, hlavní likvidátor zabaveného majetku a nejvyšší vedoucí Národního meteorologického úřadu Hermann Göring zemřel 15. října 1946 vlastní rukou.

Göring se během rok trvajícího norimberského procesu úporně hájil, porota ale byla neúprosná a odsoudila Göringa spolu s 11 dalšími prominenty třetí říše k trestu smrti oběšením. Trest měl být vykonán 16. října 1946 přímo v Norimberku, kde se Göring ještě nedávno účastnil monstrózních akcí na podporu nacismu.

Lstivý a ješitný pilot

Ješitný, lstivý, podlý a brutální jako málokterý z Hitlerových stoupenců, schopný letec, vášnivý lovec a sběratel všeho, co se dalo označit za umění. I tak by se dal charakterizovat muž číslo dvě nacistické třetí říše.

S 18 sestřely se stal Göring jedním z německých leteckých es první světové války a velitelem Richthofenovy letecké eskadry. Po válce u létání zůstal – pracoval jako pilot u švédské letecké společnosti Svenska Lufttrafik a létal i jako aerotaxi. Ze Švédska si do Mnichova přivezl i manželku Carin von Kantzow, která se kvůli charismatickému letci dokonce rozvedla. Její bývalý manžel Göringovy finančně podporoval, platil služebnictvo a nákladné výdaje a posílal do Mnichova potravinové balíčky.

Hitlerův nadšený souputník

Mnichov se stal Göringovi osudným i z jiného důvodu. V roce 1923 se stal jedním z prvních členů nacistické strany NSDAP Adolfa Hitlera a při neúspěšném mnichovském pivním puči byl postřelen do nohy. Rána se v pozdějších letech neustále ozývala a nakonec měla vliv na to, že se Göring stal stále více závislým na lécích proti bolesti.

Nedlouho po Hitlerově nástupu k moci v roce 1933 se Göring podílel na vytváření koncentračních táborů pro politické nepřátele režimu. Okázalý a shovívavý muž pětkrát denně měnil uniformu a proslul svými ozdobami, šperky a kradenými uměleckými díly. Byl to právě on, kdo po Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 zahájil politiku arizace, během níž byly Židům zabavovány továrny, podniky a další cenný majetek.

Deprese a závislost na lécích

Neschopnost Göringa jako vrchního velitele Luftwaffe vyhrát bitvu o Británii a zabránit spojeneckému bombardování Německa vedla k jeho ztrátě postavení uvnitř nacistické strany. To se navíc skloubilo s despektem, který vůči němu chovali jeho kolegové důstojníci kvůli jeho egocentrismu a postavení Hitlerovy pravé ruky. Jak válka postupovala, upadl Göring do depresí a dál bojoval s drogovou závislostí.

Göring byl zatčen 28. dubna 1945 na hradě Mauntendorf spolu se svými bohatými zásobami pilulek paracodinu, tedy léku kombinujícího paracetamol a kodein. Stal se jedním z 24 nejdůležitějších představitelů nacistického Německa souzených od 20. listopadu 1945 v Norimberku. Tady si také 1. října 1946 vyslechl rozsudek v podobě trestu smrti oběšením. Popravě ale unikl spolknutím kapsle kyanidu draselného 15. října ve 22:44 hod. Kyanid měl mít údajně ukrytý v gelu na vlasy, podle jiných zdrojů ale měl Göring kapsli zašitou v kůži na břiše.

ZDROJ: This Day in History: High-ranking Nazi leader Hermann Göring dies

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský