Lidstvo v době kamenné málem vyhynulo. Pár jedinců bojovalo o přežití 100 000 let

Pouze 1 280 jedinců schopných reprodukce. Představa, že se naši předkové z doby kamenné, homo antecessor, na hraně zániku celého druhu pohybovali 117 000 let, je doslova neuvěřitelná. Vždyť v divočině byste našli ještě asi o 600 víc pand velkých. Celosvětový počet goril horských, které jsou skutečně na pokraji vyhynutí, se v roce 2022 pohyboval okolo 1 100 kusů.

Humbuk okolo výsledků čínsko-španělského výzkumu zveřejněného v odborném časopise Science ale ještě ani nestačil utichnout a závěry v něm uveřejněné už sklízejí skeptické reakce ze stran dalších vědců. Ti sice, jak uvádí tisková agentura AFP, nezpochybňují fakt, že lidstvo mohlo být skutečně na prahu vyhynutí, dráždí je však šokujícím způsobem přesné číslo – 1 280 osob.

Analýza DNA, statistiky a lidské fosilie

Jak na něj tedy tým složený z čínských a španělských vědců přišel? Nejprve ze dvou vědeckých databází DNA získal genetická data celkem 3 154 lidí. Tito lidé pocházeli z 10 afrických a 40 evropských populací. Vědci museli vyvinout zcela novou statistickou metodu, která jim pak pomohla velikost dávných populací odhadnout.

To, že v období před cca 900–800 tisíci lety bylo lidských předků na planetě skutečně málo, naznačuje mimo jiné i velice malý počet nalezených lidských fosilií z této doby v Africe a Evropě.

Rapidní pokles lidské populace podle vědců nejspíš způsobila klimatická změna. Všechno zlé je ale pro něco dobré. „Z evoluční biologie víme, že nové druhy dost často vznikají právě v malých, izolovaných populacích,“ uvedl jeden z autorů výzkumu, Giorgio Manzi, v rozhovoru pro Guardian.

A druh, který relativně brzy nato vznikl, homo heidelbergensis, je podle mnohých společným předchůdcem neandertálců, denisovanů a také druhu homo sapiens, jehož populace v listopadu roku 2022 přesáhla 8 miliard jedinců.

Zdroj: Science, The Guardian, Phys.org, Nature