31. července 2022 06:00

Hypotéza zhulené opice: Pomohly psychedelické drogy s evolucí člověka?

Psychoaktivním lysohlávkám možná vděčíme za mnohem víc, než si běžně myslíme...

Před zhruba 200 000 lety se odehrál podivný evoluční skok, jehož vysvětlení věda dodnes nenabízí. Během krátké doby se totiž zdvojnásobila kapacita lidského mozku. A kde nenabízí jasné odpovědi věda, otevírá se prostor pro pochybnější, ale také odvážnější návrhy, co se tenkrát vlastně stalo. Ovlivnily vývoj lidského druhu psychedelické houbičky?

Nevábnými houbami k rozšíření vědomí

Americký myslitel Terence McKenna se přes každodenní kouření marihuany a studium etnobonatiky, tedy vztahu rostlin a lidí, dostal k hojnému užívání rostlinných psychedelik. Postupem času vytvořil řadu teorií, jež se dnes řadí mezi pseudovědu – jeho pojetí času jako těžko pochopitelné fraktálové vlny korespondovalo s koncem světa podle mayského kalendáře v roce 2012, dále byl třeba přesvědčen, že některé druhy pozemských hub ve skutečnosti pocházejí z vesmíru.

McKenna počátkem 90. let v jedné své knize navrhl vysvětlení tajemného zvýšení kognitivní kapacity mezi druhy homo erectus a homo sapiens. Za zdvojnásobením mozkové kapacity podle něj stála konzumace psychoaktivních hub. Ba co víc, konkrétně se mělo jednat o lysohlávky kubánské, které rostou pod kravinci – předchůdci člověka tedy sledovali stáda skotu, díky čemuž se navíc dostávali do nových, dosud neprobádaných teritorií.

Požití takto nevábně rostoucích hub pak vedlo k proměně vnímání, rozšíření možností pro zpracování informací a prudkému rozvoji představivosti. Houby s obsahem psilocybinu tak měly být jakýmsi katalyzátorem evoluce, díky němuž vznikl jazyk, umění, náboženství, filozofie a celá lidská kultura. Pro McKennovu myšlenku se postupně vžilo atraktivní označení „hypotéza zhulené (či zfetované) opice“, anglicky „stoned ape hypothesis“.

Oprášení zájmu

Vědecká obec v 90. letech myšlence nevěnovala moc zásadní pozornost. Před několika lety ji však oprášil mykolog Paul Stamets, podle něhož se jedná o věrohodné vysvětlení této evoluční hádanky. V souladu s nedávnými studiemi, podle nichž mohou psychedelika pomoci třeba při léčbě deprese, se na podporu houbiček vyjádřili i výzkumníci José Manuel Rodríguez Arce a Michael Winkleman. Konzumace hub podle nich vedla nejen k rozvoji kognitivní kapacity, ale i ke zlepšování sociálních vztahů či rozvoji vyprávění příběhů a hudby – tedy prosociálním tendencím zvyšujícím šanci na přežití skupiny.

Tuto hypotézu samozřejmě není možné dokázat, a tak pro spoustu konzervativnějších vědců zůstává McKennova oslava psychedelik dalším z jeho pseudovědeckých výstřelků. Příznivci psychedelik však mají jasno…

ZDROJ: Wikipedia

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora