Hypotéza zhulené opice: Pomohly psychedelické drogy s evolucí člověka?

Před zhruba 200 000 lety se odehrál podivný evoluční skok, jehož vysvětlení věda dodnes nenabízí. Během krátké doby se totiž zdvojnásobila kapacita lidského mozku. A kde nenabízí jasné odpovědi věda, otevírá se prostor pro pochybnější, ale také odvážnější návrhy, co se tenkrát vlastně stalo. Ovlivnily vývoj lidského druhu psychedelické houbičky?

Nevábnými houbami k rozšíření vědomí

Americký myslitel Terence McKenna se přes každodenní kouření marihuany a studium etnobonatiky, tedy vztahu rostlin a lidí, dostal k hojnému užívání rostlinných psychedelik. Postupem času vytvořil řadu teorií, jež se dnes řadí mezi pseudovědu – jeho pojetí času jako těžko pochopitelné fraktálové vlny korespondovalo s koncem světa podle mayského kalendáře v roce 2012, dále byl třeba přesvědčen, že některé druhy pozemských hub ve skutečnosti pocházejí z vesmíru.

#Terence McKenna was an American writer, speaker, philosopher, ethnobotanist, #psychonaut, and art historian, who championed the responsible use of #psychedelic plants.

Incredible artwork by Nicolás Rosenfeld. pic.twitter.com/QL3FUoogNd

— Synergetic Press (@SynergeticPress) April 3, 2022

McKenna počátkem 90. let v jedné své knize navrhl vysvětlení tajemného zvýšení kognitivní kapacity mezi druhy homo erectus a homo sapiens. Za zdvojnásobením mozkové kapacity podle něj stála konzumace psychoaktivních hub. Ba co víc, konkrétně se mělo jednat o lysohlávky kubánské, které rostou pod kravinci – předchůdci člověka tedy sledovali stáda skotu, díky čemuž se navíc dostávali do nových, dosud neprobádaných teritorií.

Požití takto nevábně rostoucích hub pak vedlo k proměně vnímání, rozšíření možností pro zpracování informací a prudkému rozvoji představivosti. Houby s obsahem psilocybinu tak měly být jakýmsi katalyzátorem evoluce, díky němuž vznikl jazyk, umění, náboženství, filozofie a celá lidská kultura. Pro McKennovu myšlenku se postupně vžilo atraktivní označení „hypotéza zhulené (či zfetované) opice“, anglicky „stoned ape hypothesis“.

Oprášení zájmu

Vědecká obec v 90. letech myšlence nevěnovala moc zásadní pozornost. Před několika lety ji však oprášil mykolog Paul Stamets, podle něhož se jedná o věrohodné vysvětlení této evoluční hádanky. V souladu s nedávnými studiemi, podle nichž mohou psychedelika pomoci třeba při léčbě deprese, se na podporu houbiček vyjádřili i výzkumníci José Manuel Rodríguez Arce a Michael Winkleman. Konzumace hub podle nich vedla nejen k rozvoji kognitivní kapacity, ale i ke zlepšování sociálních vztahů či rozvoji vyprávění příběhů a hudby – tedy prosociálním tendencím zvyšujícím šanci na přežití skupiny.

Tuto hypotézu samozřejmě není možné dokázat, a tak pro spoustu konzervativnějších vědců zůstává McKennova oslava psychedelik dalším z jeho pseudovědeckých výstřelků. Příznivci psychedelik však mají jasno…

ZDROJ: Wikipedia