KVÍZ: Vyznáte se v houbách? Ověřte si znalosti v rychlém testu

Snem každého houbaře je odnést si z lesa hřiby. Mezi nejběžnější hřibovité houby u nás patří hřib smrkový (Boletus edulis), který může hlavně na přelomu léta a podzimu doslova zaplavit především jehličnaté lesy. V těch listnatých a smíšených mu pak zdatně sekunduje hřib dubový (Boletus reticulatus), na který ale můžete narazit i v parku nebo na hrázi rybníka.

Rod hřibů je ale mnohem početnější, najdeme v něm nejméně 34 druhů a dalších 17 poddruhů variet nebo forem. Už svým jménem jim kraluje hřib královský (Boletus regius), který je ale u nás přísně chráněný a za jehož sebrání hrozí houbaři pokuta až 100 000 korun.

Podivné schopnosti hub

Protipólem chutných hřibů jsou houby jedovaté, které mohou nejen znehodnotit smaženici, ale také způsobit vážné zdravotní komplikace, nebo dokonce smrt. Pouhých 50 gramů naší nejjedovatější houby muchomůrky zelené (Amanita phalloides) vám způsobí otravu, která je přibližně v 50 procentech případů smrtelná. Záludný je i nenápadný a naštěstí dost vzácný pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus), u něhož se příznaky otravy objeví teprve 2–14 dnů po požití a jímž se v Polsku v roce 1952 otrávilo přes sto lidí.

Houby ale mají i další překvapivé schopnosti. Příkladem je hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius), jehož plodnice se krátce po sebrání rozpustí na černou kapalinu podobnou inkoustu. „Co je ale pro praktického houbaře nejdůležitější, po požití jídla z hnojníku se nesmějí pít alkoholické nápoje, a to až několik dní, jinak se dostaví prudký efekt jako po léku pro léčbu alkoholové závislosti disulfiramu – antabusu,“ připomíná v časopisu Vesmír Martin Hrubý z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. A jak dobře znáte houby vy? Otestujte se v našem kvízu:

Zdroj: Vesmír