Spartakiádní vrah byl zrůda s dětskou tváří. Jak žije postrach Prahy dnes?

Jeho první oběť, 23letou matku dvou dětí, nalezl policejní pes 8. dubna 1985 v třešňovém sadu, kde ji vrah zaházel listím. Žena byla znásilněna a udušena hlínou, kamením, listím a kalhotkami, které jí vrah nacpal do úst a nosních dírek. Druhou oběť, 30letou lékařku, vrah přepadl 4. května. Podle všeho ji bil do hlavy její vlastní botou, znásilnil a uškrtil ramínkem od její podprsenky.

Politický tlak na policii

Tu samou noc předtím zezadu napadl, okradl a provazem přiškrtil 54letou ženu, která jeho řádění jen zázrakem přežila. Poslední vražda se odehrála 16. května, tentokrát padla vrahovi za oběť 30letá žena v přízemí prodejny ovoce a zeleniny.

Závažnost zločinů a situace kolem spartakiády dostala kriminalisty pod velký politický tlak. Vyšší místa chtěla rychlé řešení a ty nejlepší možné vyšetřovatele nasazené na případ. Proto byl sestaven tým o třech vyšetřovatelích, jimž byli k dispozici policisté z celé republiky. Mezi vyšetřovateli byl legendární Jiří Markovič a Josef Doucha, jenž později vešel ve známost i díky vyšetřování orlických vražd.

Důležité svědectví napadené ženy

Kriminalistům byla jasná jedna věc – sexuální deviant vraždou obvykle nezačíná, jeho deviace spíše postupně eskaluje z menších deliktů a vražděním vrcholí. Existuje tedy možnost, že pachatel už dříve spáchal sexuálně motivovaný čin. Vyšetřovatelům se povedlo dopátrat několik případů napadení a pokusů o znásilnění, které by odpovídaly postupům vraha. Mezi přeživšími oběťmi našli policisté i 20letou restaurátorku, která děsivý zážitek ani nehlásila.

Žena jen o vlásek unikla znásilnění a jisté smrti 17. února. V zalesněné rokli poblíž Novodvorské ji ve večerních hodinách povalil na zem neznámý muž, který ji začal škrtit. Žena se intenzivně bránila, a po pěti minutách zápasu se útočník vyčerpal a zůstal na ní ležet. Restaurátorce se podařilo navázat s mužem hovor. Po chvíli jej přemluvila, aby s ní šel do jejího bytu. Když se ale dostali do osvětlené blízkosti obytných domů, dívka začala křičet. Vrah se lekl a dal se na útěk.

Jiří Straka: Zrůda s dětskou tváří

Podle informací, které se při tom ženě podařilo získat, a dalších informací se mohlo jednat o šestnáctiletého učně hornického učiliště ve Stochově u Kladna. Tam si policisté vytipovali na první pohled bezelstného mladíka Jiřího Straku a předvedli ho k výslechu. Téměř bez okolků vše přiznal.

Jiří Straka vzbuzoval znepokojení už od útlého dětství, kdy jej kvůli problémovému chování vyšetřoval psychiatr. Ten u něj shledal syndrom psychomotorického neklidu s neurotickými projevy a skoro až absenci citu. Straka pocházel z úplné, spořádané rodiny a spíše jej vychovávala přísná matka. Přestože měl IQ 125, byly jeho výsledky na základní škole spíš průměrné. Po ukončení základního vzdělání nastoupil na hornické učiliště ve Stochově u Kladna, kde kromě průměrných výsledků měl i problémy s kázní.

Hrůzné začátky útoků

Kromě toho míval také silná sexuální nutkání, která se rozhodl řešit tím nejhorším možným způsobem. Strakovou první obětí se měla stát mladá restaurátorka, která mu unikla pomocí lsti. Po neúspěšném napadení Straka odjel nočním vlakem do Stochova na internát.

Jeho druhou obětí se stala 23letá žena, jež byla na cestě za svým přítelem. Zezadu ji napadl, povalil na zem a škrtil, dokud neupadla do bezvědomí. Odtáhl ji mezi stromy a křoví, ucpal jí ústa hlínou a listím a poté ji znásilnil. Protože se bál, že ho žena udá, rozhodl se ji na místě usmrtit. Proto jí listím ucpal i nosní dírky a do úst přidal kamení a její kalhotky. Když žena zemřela, odcizil jí řetízek, který poté nosil na krku, a zapalovač. Tělo zaházel listím a odjel ranním vlakem na své učiliště.

Další oběti spartakiádního vraha

Na příští „lov“ se lépe připravil, dokonce se vybavil provazem. Svou další oběť si vyhlédl 4. května 1985 v tramvaji. Vystoupil s ní v Hloubětíně, kde ji z desetimetrové vzdálenosti sledoval k domu, kde bydlela. Tam ji zezadu napadl a odtáhl za dodávkové auto s plachtou. Provaz jí omotal kolem krku a zavázal na dva uzly. Když si ženu prohlédl zblízka, zjistil, že je na něho příliš stará. Nechal ji ležet i s provazem na korbě dodávky a odešel s jejími věcmi. 54leté ženě se podařilo škrtidla zbavit a přivolat si pomoc. Až u výslechu Straka s překvapením zjistil, že jeho útok přežila.

Ještě tu noc nasedl Straka do tramvaje, kde si vyhlédl 30letou lékařku. Stejně jako předchozí oběť ji sledoval z desetimetrové vzdálenosti a na méně frekventovaném místě na ni zaútočil a zatáhl za blok domů. Protože se žena bránila, bil ji její vlastní botou do hlavy, dokud neupadla do bezvědomí. Následně ji svlékl a znásilnil. Protože provaz nechal u předchozí oběti, omotal jí kolem krku ramínko z její podprsenky. Mrtvou ženu následně okradl a vydal se na ranní vlak.

Strakovou poslední obětí se stala žena, kterou 16. 5. potkal v nočních hodinách poblíž parku v Dejvicích. Po chvíli sledování je zatáhl do sklepa obchodu s ovocem a zeleninou. Kromě tří vražd napadl a okradl dvě další ženy.

Z vězení na psychiatrii a na svobodu

Jiří Straka při výslechu ochotně spolupracoval a vše bez emocí popsal. Soudní znalci u něj konstatovali amorálnost a absenci citu. Zároveň zdůraznili faktory, které z něho dělají nebezpečného predátora – vysokou inteligenci, rychlou orientaci, pohotové jednání, nebojácnost, kondici a klamný zevnějšek, který mu propůjčoval jeho nízký věk.

Právě ten jej nakonec zachránil před trestem smrti, Jiří Straka byl odsouzen k 10 letům vězení, což byl nejvyšší možný trest, jaký mohl dostat. Jeho spoluvězni mu poté ukázali, jak vypadá peklo. Neustálou šikanu a pokus o vraždu přežil s poškozením varlat. Podle slov jeho matky přežil pobyt v nápravném zařízení jen proto, že byl „po vůli“ silnějšímu spoluvězni. Ve vězení dělal Straka vše pro to, aby společnost uznala jeho nápravu. Vyučil se pekařem, nechal se pokřtít a přestoupil na evangelickou víru. Dokonce se nechal podrobit kastraci, odmítl ale operaci mozku.

Brány věznice opustil díky amnestii Václava Havla už v roce 1994, v rámci nařízené ochranné psychiatrické léčby byl ale převezen na uzavřené sexuologické oddělení psychiatrické léčebny v Bohnicích. Byl vzorným pacientem, kterému povolovali vycházky. Později se zjistilo, že během vycházek užíval drogy. Z Bohnic poté putoval do psychiatrické léčebny v Opavě, odkud byl propuštěn 24. prosince 2004 a kde také poznal svou budoucí manželku. V současnosti žije pod příjmením Novák a se ženou vychovává dítě z jejího prvního manželství. Jiří Straka se „postaral“ o jeden z nejzávažnějších a nejznámějších případů, které se staly na českém území.

Zdroj: Český rozhlas / Expres / Kriminalistika.eu

Podívejte se na reportáž Karolíny Oehmové s Michelle Sudků: