Krále podsvětí Bělu zabily desítky kulek ze samopalů. Kdo byl podezřelý z jeho vraždy?

Sám Běla si ale peníze většinou opatřoval jinak, než prodáváním lístků na „zvláštní prodloužené jízdy“ – v jeho rejstříku bylo přepadení pošty, podíl na zabití příslušníka tehdejší Veřejné bezpečnosti, nelegální obchody s tuzexovými poukázkami a poukázkami na benzín.

Střelba na Těšnově

Vůbec nejobsáhlejší spis archivovaný v Muzeu Policie ČR má přes 45 000 stránek a týká se vraždy strážmistra Sboru národní bezpečnosti Jiřího Velíška z 8. března 1974 v Praze. Tehdy 24letý Velíšek se spolu s dalším strážmistrem dali do pronásledování tří mužů, kteří prchali se 47 000 Kč, jež chvíli před tím uloupili na dnes již neexistující poště na Těšnově. Mezi lupiči byl i 29letý Antonín Běla.

Při pronásledování zůstal Velíšek sám, jeho kolega se věnoval náhodnému kolemjdoucímu. Došlo ke střelbě, při které Velíšek jednoho z prchajících zasáhl. Sám ale utrpěl průstřel jater, na jehož následky v nemocnici zemřel. Přestože aktéři přepadení i následné přestřelky byli známi a v dalších letech opakovaně vyslýcháni, nepodařilo se nikdy spolehlivě určit, zda byl Velíškovým vrahem Antonín Běla nebo někdo z jeho kumpánů.

Velíškovo zabití je dodnes nevyřešenou kauzou, a protože všichni zúčastnění jsou již mrtví, zřejmě to tak zůstane navždy. Mimochodem se jménem zastřeleného strážmistra se pojí i další případ: v roce 2005 byl Velíškův příbuzný, střihač TV Nova Michal Velíšek, zabit na pražském Karlově náměstí Karlem Lubinou, když se zastal napadené ženy.

Král podsvětí

V době přepadení pošty na Těšnově už byl Antonín Běla několikrát trestaný, především za pokus o nedovolené překročení hranic, dále za ublížení na zdraví, spekulaci, obchodování s auty a se zbraněmi. Jméno Běly ale figurovalo i v případech dvou dalších vražd. Úměrně jeho aktivitám Bělův vliv a respekt rostly a postupně se stal nekorunovaným králem podsvětí.

Peníze pro něj nebyly problém, auta také ne. Vlastnil i Tatru 603, kterou v té době měli jen vládní a straničtí činitelé. Další příležitosti se objevily po listopadové revoluci v roce 1989, kdy Běla vybudoval v Plzni nevěstinec, který měl provozovat jeho syn Jaroslav.

Kmotr Mrázek

Podle spisu archivovaného v Muzeu Policie ČR měl Antonín Běla slabost pro klobásy, a právě uzeniny ho ještě před rokem 1989 spojily s další významnou figurou podsvětí a budoucím kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem, jehož otec byl řezník. Po revoluci už ale podomácku uzeniny nebo třeba pašované hodinky nebyly tak atraktivní a oba muži se pustili do větších obchodů včetně realit. Mrázek měl dobré kontakty v bankách a například z banky Bohemia získal před jejím krachem v roce 1994 úvěr v hodnotě desítek milionů korun.

Zatímco Běla žil v Úvalech, Mrázek pocházel z Českého Brodu. Odsud byl i Václav Dvořák, jehož vraždu si u Běly Mrázek v dubnu 1992 objednal. Dvořák totiž předával do médií informace o jeho podnikatelských aktivitách a stal se tak nepohodlným. Vraždu pak provedl Bělův příbuzný Bohuslav Hájek.

Arménská mafie

V té době se Antonín Běla spojil s jednou částí zahraničního organizovaného zločinu, který na území Československa obchodoval s drogami a zbraněmi a vymáhal výpalné – s arménskou mafií. Běla tím jednak posílil svou moc proti další silné skupině, kterou tvořili Rusové, a navíc v Arménech získal ochranku.

Když však po střetu arménské a ruské mafie na parkovišti v Průhonicích v roce 1995, kdy po sobě u čerpací stanice stříleli členové obou gangů, zůstal na zemi jeden mrtvý, začal mít Běla potíže. Nejprve někdo na jeho dům vystřelil protitankovou střelu RPG, ta ale nevybuchla. To už od něj odešel jeho nejbližší osobní strážce Pavel Šrytr, který před tím pracoval u policie jako příslušník Útvaru rychlého nasazení známého jako URNA a bodyguarda dělal i Mrázkovi.

"Jsme tu s tebou, Pavle" - volali na obž. Šrytra kamarádi. Vraždu šéfa podsvětí A. Běly soud začal projednávat po 21 letech. @Radiozurnal1 pic.twitter.com/FUnXkbDF92

— Veronika Hlaváčová (@veronikahlavac) May 4, 2017

Smrt v dešti střel

O čtyři měsíce později (14. dubna roku 1996) do Bělovy vily v Úvalech u Prahy vpadla skupina nejméně pěti maskovaných a ozbrojených mužů. V patře spoutali Bělovu dceru a počkali si před domem, až se hlava rodiny vrátí z jednání. Když Běla vystoupil z auta a vešel brankou k domu, vypálili neznámí muži ze samopalů kolem 40 ran ráže 9 mm, z nichž nejméně 22 našlo svůj cíl. Šéf podsvětí byl na místě mrtev.

Přestože se vyšetřování vraždy věnovala mimořádná pozornost a v roce 2017 ji dokonce otevřel speciální policejní tým Tempus, který se věnuje nevyřešeným vraždám, zůstávají pachatelé i objednavatelé vraždy neznámí. Podle jedné z verzí stál za vraždou Běly jeho společník František Mrázek, který byl ale sám zavražděn neznámým střelcem 25. ledna 2006. Za dalšího možného pachatele policie označila Bělova bývalého bodyguarda Pavla Šrytra, soud to ale nikdy neprokázal.

ZDROJ: ČRo Dvojka: Té noci pes neštěkal...