Sirény v Česku: Co byste měli dělat, když je slyšíte a není první středa v měsíci?

„Zkouška sirén, zkouška sirén, právě probíhá zkouška sirén.“ Tohle hlášení slýchají občané České republiky pravidelně jednou měsíčně, vždy první středu v měsíci v pravé poledne. Pak zazní táhlý tón, který je od listopadu 2001 úředně vyhlášen jako jediný způsob varování obyvatel. Tlučení na pověšenou kolejnici, které bylo jedním ze signálů v minulosti, už dávno odzvonilo.

Aby nedošlo ke zbytečným obavám a panice, bylo od roku 2009 před samotnou zkoušku zařazeno hlasové varování, že nejde o poplach. Dlouhý, 140 vteřin trvající nekolísající tón oznamuje, že jde o zkoušku. Buď ho slyšíte, nebo ne. Buď siréna funguje, nebo ne. Jednodušeji už to nastavit nelze. Takřka to připomíná slavnou scénu z filmu Vrchní prchni: „Stěrače stírají, klakson troubí...“ Jenže co když zazní jiný tón v jiný čas?

Hasiči aneb 25–10–25

Rozdíl mezi 140vteřinovým tónem a 25vteřinovým pozná každý. Když zazní 25 vteřin nepřetržitého tónu, který po následujících 10 vteřin klesá, aby pak na dalších 25 vteřin zesílil, není potřeba běžet do krytu. Tón oznamuje požár nebo havárii a je signálem pro hasičský záchranný sbor a záchranářské jednotky. Zároveň už by v tomtéž čase měly běžet do centrály první podrobnější informace o místě a charakteru události. Ale je dobré zpozornět mimo jiné proto, že se odněkud mohou vynořit vozidla záchranného systému. Jde o majetek a o životy, ale nikoliv o masové ohrožení.

140 kolísavých vteřin

Zatímco test sirén je ve svém zvuku stálý a stejně dlouhý (zmíněných 140 vteřin), kolísavý tón je varováním pro veškeré obyvatelstvo, byť nespecifikuje charakter události. Někdo nás napadl nebo vybuchla chemička? Jakmile uslyšíte tento signál, je dobré reagovat. Hasičský záchranný systém ČR na svých stránkách popisuje, jak se chovat.

1. OKAMŽITĚ SE UKRYJTE

• Vyhledejte ukrytí v nejbližší vhodné budově, kterou může být úřad, kancelář, obchod, veřejná budova i soukromý dům, a to raději ve vyšších patrech z důvodu ochrany před šířením nebezpečných látek (většina z nich je těžší vzduchu, tj. drží se při zemi). • Jestliže cestujete autem a uslyšíte varovný tón sirény, odjeďte směrem od místa mimořádné události nebo zaparkujte auto a vyhledejte úkryt ve vyšších patrech nejbližší vhodné budovy.

2. ZAVŘETE DVEŘE A OKNA

• V budově okamžitě zavřete a utěsněte okna a dveře. Siréna může s velkou pravděpodobností signalizovat únik nebezpečných látek a uzavřením prostoru snížíte pravděpodobnost vlastního zamoření.

3. ZAPNĚTE RÁDIO NEBO TELEVIZI

• Informace o tom, co se stalo, proč byla spuštěna siréna a varováno obyvatelstvo a co dělat dál, uslyšíte v mimořádných zpravodajstvích televize či rádia. Tyto informace mohou být sdělovány také obecními rozhlasy, elektronickými sirénami popřípadě megafony záchranářských vozidel.

A dobrá zpráva na závěr: Kdyby se kvůli nenadálé havárii přerušila dodávka elektrického proudu, jsou sirény nějaký čas schopné fungovat na připojené baterie. Nejčastěji se sirény ozývaly za války, kdy varovaly před blížícími se letouny, které mohly, ale nemusely, bombardovat. Buď danou lokalitu přelétly a mířily za jiným cílem, nebo změnily směr, což pozemní pozorovatelé, kteří zadávali hlášení, nemohli vědět.

Zvuk byl často doplňován kostelními zvony nebo bušením na kolejnice, přičemž posledně zmiňovaný typ varování měl velmi omezený dosah. Proto například v Praze ke konci války bylo vyhlášeno tolik planých poplachů, že lidé začali jejich varování ignorovat. „Ostrý“ poplach si mnozí pamatují například během povodní, které Česko v posledních letech zažívá.

Takže základní poznávací znamení:

nekolísá – dobrý

nekolísá, ale klesá – pozor

pravidelně kolísá – ukryjte se a pusťte si televizi, rozhlas a zkontrolujte telefon, ať víte, co se děje!