Zajímavosti o Notre-Dame: Slavnou katedrálu zachránil Napoleon, její věže nejsou stejně vysoké

Nejen pandemie nemoci COVID-19, ale především nedostatek potřebného materiálu a složitost restaurátorských prací zdržují rekonstrukci nejvýznamnější francouzské katedrály Notre-Dame v Paříži. Teprve v listopadu 2020 se podařilo kompletně odstranit 40 000 kusů spečeného lešení o váze 250 tun, které katedrálu před požárem 15. dubna 2019 obklopovalo.

Velkou výzvou je i odstranění asi 460 tun olova, které se při požáru dostalo do okolí katedrály. Olovo se využívalo jako pojivo skleněných vitráží. Asi největším problémem bude najít 3 000 správně rostlých dubů, z jejichž dřeva se má obnovit krov katedrály. Podle rektora katedrály Patricka Chauveta zůstane Notre-Dame staveništěm ještě dalších „15 nebo 20 let“.

Zajímavosti o katedrále Notre-Dame v Paříži

Pařížská katedrála Notre-Dame není významná jen pro Francii, stavěly se podle ní katedrály v mnoha dalších městech a zemích Evropy. Tady je několik zajímavostí ze života této „vznešené dámy“, jak je vybral magazín Mental Floss.

1) Notre-Dame stojí na troskách pohanského chrámu

Právě tady, na ostrově Île de la Cité, se v římských dobách rozkládala galská metropole Lutecia a v základech katedrály se kolem roku 1710 našly pozůstatky oltáře zasvěceného Jupiterovi. Že toto místo bylo významné už ve starověku, pak potvrdil archeologický průzkum v 60. a 70. letech minulého století.

2) Ve střeše katedrály se ukrývá celý les o rozloze 21 hektarů

Jde o les 1 300 dubů původně pokácených v letech 1160–70 kvůli stavbě krovu katedrály. Mnohé z těchto dubů byly 300–400 let staré, pamatovaly tedy příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Problém je, že Francie dnes nemá lesy, v nichž by bylo možné stromy potřebné na rekonstrukci nalézt.

3) Jejích 28 králů přišlo o hlavu

Během Velké francouzské revoluce v roce 1793 rozvášněný dav strhl pomocí lan 28 soch biblických králů z průčelí Notre-Dame a urazil jim hlavy. Fragmenty kamenných soch pak byly zakopány nebo pohozeny na smetiště. V roce 1977 se podařilo 21 hlav králů objevit během výkopových prací při stavbě budovy Francouzské banky zahraničního obchodu ve čtvrti Opera.

4) Věže katedrály nejsou stejné

Při letmém pohledu vypadají dvě hlavní věže Notre-Dame jako dvojčata. Jenže to tak není. Severní věž je ve skutečnosti o něco vyšší než ta jižní. Koresponduje to s dlouhou dobou výstavby katedrály, která tak představuje spíše konglomerát různých stylů a stavebních prvků než dílo jediného geniálního stavitele.

5) Ze zvonů katedrály se stala děla

Během francouzské revoluce vzalo za své i 20 zvonů katedrály – tedy kromě největšího zvonu nazývaného Emmanuel. Zvony doplatily na to, že byly stejně jako děla odlity z bronzu a mladá republika potřebovala spíše střílet než zvonit. V 19. století byly zvony nahrazeny novými, nepodařilo se ale u nich „trefit“ zvuk – zněly zkrátka jinak než ty původní. Teprve v roce 2013 nová sada zvonů vrátila Notre-Dame zvuk ze 17. století.

6) Chrliče a monstra katedrály pocházejí z novověku

Na první pohled kamenné chiméry a chrliče zdobící katedrálu připomínají gotické sochy. Ve skutečnosti se tyto mystické příšerky objevily na fasádě Notre-Dame teprve v letech 1843–64 během radikální přestavby katedrály, kterou vedl Eugène-Emmanuel Viollet-le-Duc.

7) Katedrálu zachránili Napoleon a Victor Hugo

Když se Napoleon Bonaparte nechal v roce 1804 prohlásit císařem, vybral si pro svou korunovaci právě katedrálu Notre-Dame. Ta ale v té době nebyla vůbec v dobré kondici. Staletí úpadku a řádění revolučních davů způsobily, že kdysi honosná stavba chátrala a sloužila nanejvýš jako skladiště. Zatímco Napoleonova korunovace zachránila Notre-Dame od demolice, román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži z ní v roce 1831 udělal doslova symbol Francie a katedrála se dočkala velké rekonstrukce.