Na nový krov Notre-Dame padne 2000 dubů. Co katedrálu uchránilo před totální zkázou?

Hlavní loď katedrály uzavírají dvě ohromné a přitom lehké žebrové klenby, které se dodnes pnou do výšky 35 metrů – tehdy se jednalo o nejvyšší klenby v Evropě a nesporný rekord západního světa. Kvůli zajištění stability celé stavby byly přidány obří 12metrové opěrné oblouky, největší svého druhu na světě. Průběh jedinečné stavby vám přiblíží dokument Notre-Dame: Věčná katedrála na Prima ZOOM.

Tyto oblouky měly nejen pomáhat nést tlak klenby, ale také chránit katedrálu před silným větrem. Spolu se stovkami pylonů zapuštěných v hloubce 9 metrů pod kamennými základy do nestabilního podloží ostrova Île de la Cité na Seině pak pomohly vytvořit neobyčejně pevnou a proti živlům odolnou stavbu.

Jedinou slabinou katedrály se nakonec při požáru ukázala být třetí věž, kterou v polovině 19. století během velké rekonstrukce Notre-Dame nechal postavit Eugène Viollet-le-Duc. Byla vyrobená ze 750 tun dřeva a olova a dosahovala tak hmotnosti tří dopravních letadel. Věž se zřítila několik desítek minut poté, co ničivý požár večer 15. dubna 2019 propukl.

Kde vzít 2000 dubů?

Kamenné tělo katedrály po celých 800 let chránil dřevěný krov, příznačně nazývaný „les“, vytvořený z 2000 dubů. Každý z nich byl přitom zdrojem jednoho kusu dřeva a stromy proto musely být nejen pevné, ale i mohutné a vysoké nejméně 14 metrů.

Kde se ale tak vysoké stromy v takovém množství vzaly? Odborníkům se podařilo odhalit jednu dlouho zapomenutou metodu používanou ve středověku. Po pokácení stromů byly na místě ponechány pařezy, aby znovu obrostly. Lesy se tak stále průběžně obnovovaly.

Tato metoda umožňovala stromům růst rychleji a výše, protože se vytahovaly za světlem. Po 50 letech bylo dřevo připravené k použití. Navíc se tím zredukovala oblast, kterou bylo potřeba odlesnit. Odborníci odhadují, že k postavení krovu katedrály Notre-Dame byly zapotřebí jen 3–4 ha lesa, což odpovídá trojnásobku rozlohy katedrály.

ZDROJ: Global Construction Revue