StB zabíjela bombou v krabici doutníků. Opožděný soud s teroristy vyvolal kontroverzi

Je 17. května 1957 a štrasburská prefektura bzučí životem. Po plánované recepci následuje slavnostní oběd pro celkem 14 diplomatů. Manželka prefekta Andrého Tremeauda zálibně hladí krabičku, která dorazila poštou před třemi dny. Stojí na ní „H. UpmannSingulares“ a přišla až z Havany. Henriette věří, že jsou v ní vynikající kubánské doutníky a rozhodne se jimi pozvané gentlemany uctít. Jenže v momentě, kdy zajede pod pečeť kuchyňským nožem, se ozve strašlivá rána. Hodiny v místnosti se zastaví přesně v čase 12:54 a už se nikdy nerozběhnou… stejně jako Henriettino srdce.

Stopy vedly k StB

Zaměstnancům prefektury, kteří do salónu vpadli, se naskytl strašlivý pohled. Tělo Henrietty Tremeaudové bylo na zemi jako odhozené. Jedna z jejích rukou úplně přestala existovat, síla exploze ji doslova rozprášila po místnosti. Zbytek těla ležel v tratolišti krve.

Jak ukázalo následující vyšetřování, nebohá Henrietta se stala nevinnou obětí útoku mířeného na jejího manžela. Detektivové, kteří se dali po stopách vražedného balíčku, se dopátrali ke spojení incidentu se západoněmeckou organizací požadující návrat Alsaska-Lotrinska. Nakonec ale zjistili, že Německo je v tom nevinně a stopy naopak vedou do Československa, přesněji řečeno do řad StB. Bombový útok měl podle vyšetřovatelů hlavně destabilizovat spojenectví mezi Německem a Francií, které posilovalo západní politické systémy a tím oslabovalo východní vliv. A Sovětský svaz i jeho spojenci se obávali právem, však na těchto základech také nakonec vznikla Evropská unie.

Soud nic nevyřešil

Přestože vyšetřovatelé dokázali útok spojit se čtyřmi konkrétními agenty StB, spravedlnost nedosáhla ani na jednoho z nich. Případ se logicky otevřel teprve v 90. letech a k soudu se celá záležitost dostala až v polovině prvního desetiletí 21. století. Tehdy byli na živu už jen dva z obviněných, Milan Michel a Stanislav Tomeš. Odmítli vypovídat s tím, že jsou nevinní.

Během následujícího soudního řízení zemřel i Michel a stíhání Tomeše bylo v roce 2012 vzhledem k jeho věku a zdravotnímu stavu ukončeno, okolo čehož panovaly velké kontroverze; Tomeš tehdy totiž údajně stále aktivně řídil auto, pracoval na chalupě a chodil si zastřílet na střelnici.

Bohužel, vzhledem k tomu, jak obvykle končí hrůzné případy, které má na svědomí StB, je tohle vlastně ještě úspěch, protože se celá záležitost alespoň dostala k soudu. Naše země se totiž se zločiny minulého režimu stále nezvládá vyrovnat a spousta bývalých agentů a spolupracovníků StB, kteří lidem okolo sebe mnohdy dobrovolně a záměrně navždy zničili život, zůstane navždy nepotrestaná.

Zdroj: Jakub Petlák: Útok StB ve Štrasburku v roce 1957