Válka špiónů: Češi měli odposlech i v botě velvyslance USA. Američané kvůli štěnicím zbourali ambasádu

I na vrcholu studené války měly země stojící na opačných stranách železné opony v zemích svých nepřátel velvyslanectví a konzuláty. To nabízelo jedinečnou možnost k získávání tajných informací pomocí odposlechů. Jen bylo nutné dostat mikrofon a zařízení pro přenos signálu co nejblíže k cílové osobě.

Mikrofon v podpatku

Mistrovským kouskem československé StB bylo vložení miniaturního mikrofonu a přenášecího zařízení do podpatku jedné z bot, které si ze zahraničí objednal americký velvyslanec. V té době byly zahraniční zásilky pečlivě monitorovány StB a ty diplomatické obzvlášť. Zásilka byla zachycena, otevřena a následně pracovníci československé rozvědky vložili do obuvi monitorovací zařízení.

Přístroj fungoval na baterii, kterou bylo nutno manuálně aktivovat, tedy sepnout kontakty. Spojení zajistila diplomatova služebná, pracující nejspíš pro StB, tím, že vyndala špendlík oddělující kontakty. Ray Parrack pracující jako technický pracovník pro CIA později pro dokument Umění špionáže prozradil, jak došlo k odhalení. „Velvyslanec nosil boty do kanceláře a pracovníci a lidé, kteří používali rádio k tomu, aby odhalili štěnice, zachytili jeho hlas.“

Tým kontrarozvědky, který měl za úkol chránit ambasádu před odposlechy, zjistil, že velvyslanec má odposlech umístěný přímo na sobě. Musel si sundat jednotlivé kusy oblečení a každý byl pečlivě prozkoumán, aby se zjistilo, kde je štěnice umístěná. „Byl to primitivní typ vysílače, který šel zachytit normálním rádiem,“ vysvětluje Parrack. Že šlo o zařízení jednoduché, neznamená, že nebylo efektivní. Pokud by si velvyslanec vzal boty na nějaké citlivé jednání, mohla mít StB informace z první ruky. Zároveň se dal sledovat velvyslancův pohyb po Praze.

Podobná událost nebyla ojedinělá, americká ambasáda se stala cílem československého odposlechu několikrát. Například v roce 1957 byla poprvé použita montáž odposlechu ve stropě.

Zbouraná ambasáda

V sedmdesátých letech se zase Američané dopustili hrubé chyby, když v Moskvě nechali postavit svou ambasádu sovětskými dělníky ze sovětských materiálů. Ambasáda byla natolik prošpikovaná mikrofony, že i když jich našli obrovské množství, nebyli si jistí, zda jim některý neunikl. Aby neriskovali únik tajných informací, rozhodli se k radikálnímu kroku. Zbourali horní tři patra ambasády a nechali je postavit znova, tentokrát z amerických materiálů a americkými dělníky.

Ve světě špionáže je dovoleno všechno a je jen otázkou kreativity a technických možností, jak daleko se zajde.

Zdroj: Ernest Volkman: Historie špionáže