Mapa všech požárů na Zemi: Rozsah ohnivé zkázy vás zaskočí, pusťte si interaktivní video

Mapa vypracovaná americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA) ukazuje místa s aktivními požáry. Zdroj dat poskytla družice Terra, která dlouhodobě monitoruje vazby mezi zemskou atmosférou, oceány, přírodními katastrofami, klimatem a činností člověka. Barvy na mapě zobrazují počet (nikoliv intenzitu) požárů pozorovaných na ploše 1 000 km2 (odpovídá jednou pixelu mapy). Bílá barva odpovídá nejvyššímu množství 30 požárů, oranžová pak 10 požárům a červená jednomu požáru za den.

Na mapě zachycující období od března 2000 do května 2022 můžeme pozorovat pravidelně se opakující sezonní požáry, které souvisí s obdobími sucha nebo s pravidelným vypalováním půdy. Přírodní požáry se například pravidelně vyskytují v létě v boreálních lesích Kanady, v době od srpna do října se pak pravidelně objevují požáry v srdci jihoamerického kontinentu. Výrazný je také pás vypalování savany napříč Afrikou a každoroční požáry v jihovýchodní Asii, k nimž dochází na konci zimy a začátkem jara.

Evropa v plamenech

Požáry vegetace jsou ve Středomoří v letním období poměrně časté, tentokrát tomu ale nahrávají anomálie v půdní vlhkosti, kdy bylo v částech Španělska a severního Balkánu podstatně větší sucho než obvykle. Léto 2022 bylo na požáry na jihu Evropy poměrně časté. Zatímco na ostrově Lesbos se hasičům podařilo plameny zastavit, na Peloponéském poloostrově požáry zuřily dál. Hořelo i ve Španělském vnitrozemí a na Kanárských ostrovech, zejména na ostrově Tenerife, největší lesní požáry v dějinách zasáhly také Slovinsko.

this is happening in our beautiful Kras in Slovenia right now, the fire started on Tuesday and it spread to Italian side as well. Firefighters from all over country are trying to help, other countries are sending helicopters. Fire also burned few houses. pic.twitter.com/LKjNXoEzu3

— 𝑴𝒂𝒋𝒂 ⁵⁵🐝 \ 🇸🇮 (@sainz_only) July 20, 2022

Vznik požárů ve volné přírodě ovlivňují tři hlavní faktory. V prvé řadě potřebujete takzvané požární počasí, tedy kombinaci vysokých teplot, nízkých nebo nulových srážek a větru. Aktuální riziko vzniku požárů na území České republiky najdete například na webu firerisk.cz, kde mapa umožňuje pohled až na úroveň katastru obce.

Pro sílu a četnost požárů v divoké přírodě má dále zásadní vliv množství vegetace, která může hořet. Pokud je sucho i v zimě, může se růst zpomalit, což zase ovlivňuje hrozbu a intenzitu požáru. Posledním a nejdůležitějším faktorem je člověk. Uvádí se, že 90–95 procent všech přírodních požárů způsobí nedbalost, nebo dokonce úmyslné založení požáru. Jen pár procent mají na svědomí přírodní příčiny, primárně výboje blesku.

France, Spain, Morocco and Algeria land-surface temperature on 17 July 🥵🌡️
(data acquired in the morning)

As this @CopernicusEU #Sentinel3 map shows, the current #heatwave is all too apparent, even from space.

ℹ️https://t.co/hrKzYKlJnV pic.twitter.com/Db6IRJ6OuB

— ESA Earth Observation (@ESA_EO) July 20, 2022

Boj s lesním požárem v Českém Švýcarsku

Jeden z největších lesních požárů poslední doby zasáhl 24. července 2022 Národní park České Švýcarsko. Požár během několika dnů zdevastoval plochu přes 300 hektarů lesa částečně v minulosti poškozeného kůrovcovou kalamitou. Své domovy museli opustit obyvatelé Hřenska, Mezné a Mezní Louky a do jeho hašení se zapojily desítky požárních jednotek včetně několika letadel a vrtulníků.

Rokle a skály v kombinaci s vysokými teplotami a stovkami odumřelých stromů vytvořily ze zásahu hasičů v okolí Hřenska v Národním parku České Švýcarsko jednu velkou noční můru. Les v národním parku žije přirozeným způsobem, takže na zemi je velké množství dřevní hmoty. Ta se v případě požáru a příhodného proudění vzduchu – například v roklích a soutěskách – může vznést a rozšířit požár do dalších míst v okolí.

V Hřensku aktuálně zasahuje 83 jednotek požárních ochrany, cca 410 hasičů. Na místě nám také pomáhají 4 vrtulníky a 2 letadla. pic.twitter.com/pkTlEnO3UC

— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) July 26, 2022

Na rozdíl od hospodářských lesů, kde se požáry šíří hlavně při zemi v hrabance, je červencový požár v národním parku plně rozvinutý korunový požár, což je situace známá hlavně z lesních požárů na jihu Evropy nebo ve Spojených státech. Přímý zásah hasičů je v takovém případě prakticky nemožný a hasiči se soustředí na zpomalení čelní fronty požáru s využitím umělých nebo přírodních překážek, jako jsou cesty, průseky nebo vodní toky.

ZDROJ: NASA