Nejničivější požár v dějinách nutil lidi k hrůzným činům. Proč ho obklopují konspirační teorie?

8. října roku 1871 ničivé pohromě hrálo do karet snad úplně všechno. Příroda se na severovýchodě amerického státu Wisconsin ještě nestihla vzpamatovat z nečekaně suchého léta, a když toho dne přicházela od západu studená fronta, hnala s sebou silný vítr. Kvůli téhle vražedné kombinaci stačila uprostřed lesů v okolí městečka Peshtigo jen jedna jediná jiskřička, aby se rozpoutalo ohnivé peklo, které už nešlo zastavit.

Ohnivé peklo bez varování

Když takováto ohnivá bouře vypukne uprostřed lesa, připomíná trochu výbuch nukleární bomby. Vichřice s sebou nese plameny o teplotě i tisíc stupňů Celsia, které přicházejí děsivě rychle a znenadání. Jejich děsivé hučení je slyšet jako první a je také zároveň posledním varováním. Hned vzápětí se totiž objeví sprška žhavých uhlíků a po ní už není úniku. Požár stráví všechno – vysaje i všechen dostupný kyslík.

Přeživší vyprávěli o ohnivém tornádu, které zvedalo budovy a vyvracelo stromy, a plamenech šlehajících vysoko nad koruny vzrostlých stromů. Oheň toho dne strávil víc než 4 800 čtverečních kilometrů, tedy území větší než Královéhradecký kraj, a kromě obrovské lesní plochy zdevastoval také na šestnáct měst. Nejničivěji ale zasáhl Peshtigo, které se během pouhých dvou hodin proměnilo z prosperujícího městečka na doutnající trosky pokryté ohořelými mrtvolami zvířat i lidí.

Řeka zachraňovala i zabíjela

Jediné místo, kde se v Peshtigu dalo ohnivé peklo překonat, byla místní řeka; dostalo se k ní ale jen několik desítek lidí a mnoho z těch, kteří tam unikli plamenům, se utopilo anebo v chladné vodě podlehlo hypotermii dřív, než bylo bezpečné vylézt zpět na břeh. Přeživší se zoufale drželi všeho, co bylo po ruce, a chránili si hlavy vlhkými dekami. Jedna z místních dívek přežila jen díky tomu, že se ve vodě dokázala udržet rohu jedné z krav.

„Vzduch se nedal dýchat, byl plný písku, popela, prachu, jisker, kouře i ohně,“ napsal si peshtigský reverend Peter Pernin, kterému chladné vody Peshtigo River nakonec zachránily život. „Bylo by nemožné popsat potíže, které jsem měl, když jsem se snažil udržet na nohou, když jsem se snažil dýchat…“

Někteří tváří v tvář katastrofě raději rovnou zvolili smrt, protože věděli, že neuniknou; muž ve východní části městečka podřezal nejdřív obě své děti a pak i sebe.

Jen Peshtigo se stalo masovým hrobem asi 800 lidí. Dalších minimálně 400 obětí si plameny vyžádaly jinde. Podle mnohých jsou ale obě čísla velmi podhodnocená a ztráty na životech mohly být až dvojnásobné, oheň ale strávil i veškeré dokumenty a záznamy, takže přesné číslo už nikdy nezjistíme.

Hořelo kvůli meteoritům?

Jak požár vlastně vznikl, se nikdy přesně nezjistilo. Vzhledem k tomu, že se ve stejný den rozhořel také mnohem známější velký požár v Chicagu a ještě jeden lesní požár v Michiganu, objevily se různé konspirační teorie; například, že Zemi zasypaly úlomky Bielovy komety a požáry vznikly kvůli nim. Většina lidí se ale přiklání k prozaičtějšímu vysvětlení: oheň se mohl rozšířit kvůli dělníkům, kteří v oblasti připravovali dráhu pro železnici. A i když se v USA i ve světě stále mluví víc o požáru chicagském, ohnivá vichřice v Peshtigu stále zůstává kvůli počtu obětí nejničivějším lesním požárem v dějinách.