Pravoslavné Vánoce: Část Evropy slaví jindy a jinak. Kde mají svátky až v lednu a jak probíhají?

Především ve východní Evropě se slaví vánoční svátky podle juliánského kalendáře, kvůli čemuž si věřící připomínají Ježíšovo narození až 7. ledna. Co dalšího dělají jinak než katolíci?

Přestože má většina světa Vánoce za sebou už koncem roku, část východní Evropy si je užívá až na začátku ledna. Konkrétně v době, kdy se u nás slaví tři králové, tedy 6. ledna, mohou na Kristovo narození vzpomínat i v pravoslavných společnostech. Tento posun je způsoben používáním juliánského kalendáře, který je oproti našemu gregoriánskému posunut o 13 dnů. Vánoční svátky spojené především s 24. a 25. prosincem mají proto v ortodoxní církvi své místo 6. a 7. ledna.

Nejasnosti ohledně Vánoc

V rámci pravoslavné církve však ohledně těchto termínů rozhodně nepanuje jednota. Juliánský kalendář v jeho klasické podobě totiž využívají třeba v Rusku, Gruzii, Makedonii, Srbsku, Černé Hoře či na Ukrajině. V jiných zemích však upřednostňují revidovaný juliánský kalendář, jenž se od roku 1923 v podstatě shoduje s tím gregoriánským – a Vánoce tedy slaví stejně jako my. To se týká třeba Bulharska, Rumunska, Albánie, Kypru, Řecka a množství regionálních ortodoxních církví. Přesné datum pravoslavných Vánoc se tedy v různých zemích liší.

Zatímco v minulosti se pravoslavné Vánoce pojily se spoustou tradic, roku 1918 nastal zlom. Jak jsme psali v jiném článku, čerstvý komunistický režim se (podobně jako později ten nacistický) pokoušel populární svátky vycházející z náboženských základů zrušit, a to jakožto buržoazní přežitek. Experiment vydržel necelé dvě dekády. Oblibu vánočních tradic se bolševikům nepodařilo vymýtit, ale většinu jich přesunuli k oslavám Nového roku.

Zvyky a tradice

Pravoslavné zvyky napříč zeměmi se samozřejmě liší, většina ortodoxních věřících však vyznává 40 dnů dlouhý půst předcházející datu Kristova narození. Toto adventní období tedy začíná na konci listopadu a končí 7. ledna sváteční hostinou, nejčastěji sestávající z pečeného masa, pirohů, pelmení a dalších tradičních dobrot.

Tou dobou už jsou dárky rozdané, neboť například v Rusku nosí Děda Mráz dárky už na Nový rok. I proto je vrcholem komerčních aktivit i společenského setkávání právě přelom roku, zatímco Ježíšovu narození o týden později se dostává o poznání menší (a především náboženské) pozornosti.

Za zmínku stojí i zdobení vánočního stromečku, který má v ortodoxní liturgii silně náboženský význam. Zatímco římskokatolická tradice převzala ověšování stromku z pohanských rituálů oslavujících zimní slunovrat, pravoslavní se odkazují ke stromu poznání, jehož jablko snědli Adam a Eva.

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom