Fronty na benzín byly nekonečné. Nedostatek ropy už dvakrát změnil svět, která opatření se mohou vrátit?
Blízký východ a energetická bezpečnost světa představují už po desetiletí spojité nádoby. Ropné šoky zasáhly Spojené státy a další rozvinuté země poprvé v 70. letech, a to hned dvakrát. Znamenaly konec iluzí o nekonečné prosperitě Západu a kromě zmenšení objemu spalovacích i vznětových motorů vedly k hledání alternativních zdrojů energie.
První úder přišel 17. října 1973, kdy skupina arabských vývozců ropy zastavila dodávky černého zlata do USA, Kanady, Velké Británie, Japonska a Nizozemska. Arabské státy navíc pohrozily, že budou každý měsíc snižovat těžbu ropy o pět procent, dokud Západ nesplní jejich požadavky. Šlo hlavně o ukončení podpory Izraele, který od 6. října čelil v Jomkipurské válce tvrdému útoku Egypta, Sýrie, Iráku a dalších arabských zemí. Židovský stát se pak měl vzdát území, která dobil v předchozí Šestidenní válce v roce 1967.
Jezdíme pomalu a jen ve všední dny
Vynesení ropné karty prudce zamávalo s cenami ropy, které do března 1974 stouply ze 3 USD za barel na téměř 12 USD. Fronty u čerpacích stanic v USA a Evropě se táhly stovky metrů, což vedlo k přídělovému systému. V některých zemích se jezdilo podle sudých a lichých registračních značek, došlo k zákazu jízd o víkendech a ve Spojených státech i k omezení rychlosti na 55 mil za hodinu (necelých 89 km/h).
Krize, která trvala až do roku 1974, vyvolala silnou inflaci a zároveň recesi (tzv. stagflaci) a donutila západní svět přehodnotit závislost na ropě, investovat do jaderné energie a úspor a hledat nová ložiska mimo Blízký východ. Navždy také změnila automobilový průmysl, který se odklonil od velkých modelů aut k menším a úspornějším. Typickým produktem své doby tak byl například legendární Ford Escort.
1979: Otřes číslo dvě
Íránská revoluce, která vyvrcholila 11. února 1979 svržením šáha Rezy Páhlavího a nástupem ajatolláha Chomejního, způsobila dočasné zastavení těžby ropy v Íránu a následnou panickou reakci světových trhů. Přestože státy OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) denní výpadek 4,8 milionu barelů z velké části dorovnaly, stoupla během roku cena ropy na 39,50 USD za barel, přitom ještě začátkem roku se barel v USA prodával za 15,85 dolaru.
Podobně jako během předchozí krize se prudce zvýšila inflace a svět zasáhla hluboká recese. V USA si ještě každý pamatoval důsledky předchozí krize, takže motoristé doslova oblehli čerpací stanice. Protože motory aut běžící na volnoběh v té době spotřebovaly 2-3 litry paliva za hodinu, odhaduje se, že Američané v dlouhých frontách na benzín a naftu denně spálili ekvivalent 150 000 barelů ropy.
Přestože byly během roku 1979 dodávky ropy do USA nižší jen o 3,5 procenta, panika způsobila nedostatek pohonných hmot. Některé státy USA zavedly čerpání paliva podle lichých a sudých registračních značek, v Thajsku pak například omezili otevírací dobu čerpacích stanic. Svět se ještě víc zaměřil na omezení spotřeby ropy – výroba elektřiny více spoléhala na uhlí, zemní plyn nebo jadernou energii. To způsobilo, že v roce 1986 poklesla celosvětová spotřeba ropy o 5 milionů barelů denně.
Mohlo by vás také zajímat: Íránci napěchovali lodě výbušninami a zasáhli dva tankery. Probíhá evakuace námořníků.
A znovu došlo i na automobilový průmysl – na americkém trhu se prosadila kompaktní japonská auta (jejich podíl vzrostl z 9 procent v roce 1976 na 21 procent v roce 1980). Důvodem bylo i využití úsporných technologií, jako je vstřikování paliva nebo víceventilové motory, namísto běžně používaných karburátorů.
Zdroj: University of California, Office of the Historian
Video, které jste mohli minout: Totální apokalypsa: Zkázu ropného skladu v Teheránu zachytila kamera
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
