Potápěči zemřeli doslova hororovým způsobem. Nejděsivější nehoda na ropné plošině měla pět obětí

Vyloženě hororový incident se odehrál na plošině Byford Dolphin, která tehdy operovala v Severním moři a dotkla se hned šesti zaměstnanců. Čtyři z nich byli servisní potápěči, kteří prováděli v temných hlubinách údržbářské práce, a dva z nich byli jejich styční operátoři na plošině, kteří jim pomáhali při přechodu z potápěčského zvonu do jejich příbytků.

Nekomfortní, ale nutný proces

Abyste si situaci dokázali lépe představit, je nutné vysvětlit, že kromě mnoha různých zařízení a standardních ubytovacích buněk se na ropných plošinách nachází natlakované habitaty, kde po dobu několika týdnů žijí potápěči. Důvod je prostý - každý den se potápí do velkých hloubek a proces dekomprese, který je nezbytný pro jejich přežití, by trval příliš dlouho. Protože v hloubce působí na lidské tělo mnohem větší tlak, než jaký je na hladině moře či povrchu naší planety, museli by potápěči strávit několik dní v dekompresní komoře. V té by byl po jejich vynoření stejný tlak, který byl v cílové hloubce, a jen postupně by se snižoval na úroveň 1 atmosféry, aby mohli potápěči odejít a nechat se vystřídat. Z toho důvodu ale potápěči na ropných plošinách dekompresi nepodstupují a přímo žijí ve zmiňovaném habitatu, který neustále udržuje tlak jako v hlubině.

Osudová chyba

Tím se už dostáváme k nehodě, která se v roce 1983 odehrála na plošině Byford Dolphin, a jak už patrně chápete, má co dočinění s tlakem. Jednotku potápěčů tvořily dva páry – britský a norský – ve složení Edwin Arthur Coward a Roy P. Lucas, resp. Bjørn Giæver Bergersen a Truls Hellevik. Byl to právě norský pár, který se osudného 5. prosince vracel na hladinu, zatímco Britové odpočívali v natlakovaném habitatu. Za normálních okolností by byl natlakovaný potápěčský zvon, plnící roli jakéhosi výtahu, vytažen k habitatu, připojen k průlezu. Ten by se natlakoval na 9 atmosfér, aby odpovídal habitatu, potápěči by jím prolezli, průlez by se odltakoval a nakonec by došlo k odpojení zvonu. U jednoho bodu rutinního procesu ale došlo k chybě.

Na tomto místě musíme ještě přidat dvě další jména operátorů Williama Crammonda a Martina Saunderse, kteří asistovali potápěčům zvenku a měli na starost právě ono připojení a následné odpojení potápěčského zvonu. První část postupu proběhla bez problémů, jako první do příbytku přelezl Bergersen a na Hellevikovi bylo, aby za sebou zavřel průchod a zajistil jeho bezpečné utěsnění.

Čtěte také: Smrtící exploze vedla k jedné z největších ekologických katastrof historie. Co ohnivé peklo způsobilo?

Ovšem ve chvíli, kdy ještě nebyl průlez kompletně uzavřen, začal jeden z operátorů odpojovat potápěčský zvon a v tu chvíli se celé dění změnilo v horor. Tlak devíti atmosfér, který byl v habitatu a stále ještě v průlezu, odmrštil obrovskou silou bezmála 40tunový zvon, který srazil k zemi oba operátory. Crammond bohužel zemřel při převozu do nemocnice, Saunders coby jediný přeživší vyvázl s mnohačetnými zlomeninami a vnitřními poraněními.

Potápěči neměli šanci

Nic pozitivního už ale nelze říci o čtveřici potápěčů, která byla ve zlomku sekundy vystavena nechtěné dekompresi z 9 atmosfér na 1 atmosféru. Pitevní zpráva zveřejněná na portálu Sci-Hub uvedla, že všichni kromě Hellevika zemřeli kvůli rapidnímu zvětšení objemu tělních tekutin a naznačila, že se těla potápěčů v posledních sekundách doslova vařila zevnitř. „V srdečních síních a žilách bylo objeveno velké množství volně se pohybujícího tuku. Tuk byl smíchán s bublinkami plynu a vypadal jako škvařící se máslo na rozpálené pánvi,“ uvádí část pitevní zprávy. Osud Trulse Hellevika byl ale ještě děsivější, protože nezůstal v habitatu, ale byl vytažen mezerou nedovřených dveří do průlezu a z průlezu pak přibližně 60centimetrovou dírou na plošinu. Hellevikovy ostatky byly do pitevny přivezeny v igelitových pytlích ve stavu, který znemožňoval identifikaci. Jakékoliv další detaily už není třeba zmiňovat.

Zdroj: Sci-Hub, Energy Voice, Joe Scott - YouTube

Video, které jste mohli minout: Potápěče našli po dvou dnech na moři u Malajsie živé. 14letý syn nejspíš nepřežil