Smrtící exploze vedla k jedné z největších ekologických katastrof historie. Co ohnivé peklo způsobilo?

Když v září 2009 vyvrtala plovoucí ropná plošina Deepwater Horizon nejhlubší ropný vrt historie, šlo o obrovskou událost, neboť ropa je krví civilizace. V Mexickém zálivu těžaři narazili na jezero ropy ukryté pod vrstvou křehkého pískovce. Vrt v hloubce 1 650 m byl však velmi riskantní a technicky velmi komplikovaný. Podle některých odborníků nebylo otázkou, zda dojde k nějaké havárii, ale kdy k ní dojde.

Špatné utěsnění vrtu

Deepwater Horizon mě vrt navrtat, utěsnit a odplout, samotnou těžbu měla provozovat jiná plošina. Provoz plošiny je finančně extrémně náročný, denní náklady se pohybují kolem milionu dolarů. Tlak na to, aby se pracovalo co nejrychleji, se tudíž podepsal na kvalitě prováděné práce. Utěsnění a následná tlaková zkouška byly provedeny nedbale a 20. dubna 2010 došlo z důvodu podcenění rizik a obrovskému tlaku k průniku navrtaného materiálu a ropy skrz potrubí na plošinu, kde došlo k obřímu požáru. Ten stál život 11 lidí a záběry ohnivého sloupu oběhly svět. Navíc se celá plošina pohnula a ne zcela zabetonovaný vrt se utrhl. Do moře tudíž obratem začaly proudit miliony tun ropy. Celý průběh nehody můžete sledovat na Prima ZOOM ve středu 27. 10. ve 22:10. v seriálu Jak vzniká katastrofa.

Deepwater Horizon Zdroj: Profimedia.cz

Deepwater Horizon Zdroj: Profimedia.cz

Podle prvních odhadů geologů z neutěsněného vrtu vytékalo denně 1,9 až 3 miliony litrů ropy, později se odhady prudce zvýšily. Než se povedlo vrt utěsnit, stihlo uniknout 620 000 tun milionů litrů ropy, a nebýt ponorky, která na vrt 15. července 2010 nasadila uzávěru o váze 40 tun, byly by následky ještě horší.

Tisíce obětí na životech

Samotná plošina se dva dny po výbuchu potopila, zatímco ropná skvrna zamořila plochu téměř 180 000 km². Hladina moře se pokryla vrstvou, která bránila přístupu kyslíku i světla, což mělo zásadní vliv na život pod ní. Lepkavá vrstva rovněž pokryla peří a srst živočichů, čímž je zbavila schopnosti tepelné izolace. Zdejší rybářský průmysl začal krachovat, neboť i kdyby se lovit dařilo, nikdo by nechtěl ryby z oblasti postižené ekologickou katastrofou. Zemřely stovky mořských želv, tisíce ptáků a následky na životech byly i u delfínů a velryb. Mnozí z místních se s následky havárie potýkají dodnes.