51 mrtvých a přes 100 postižených. Kdo způsobil metanolovou aféru a proč se vyčítala vládě?

Když sanitka 9. září večer na Přerovsku vyjížděla k třiapadesátileté ženě a lékaři vyslovili podezření na cévní mozkovou příhodu, nikdo ještě netušil, že tím začíná jedna z největších a nejznepokojivějších kauz, kterou kdy v Česku museli kriminalisté řešit. Pacientka v nemocnici zemřela a metanol v její krvi ukázaly až výsledky provedených testů. O dva dny později metanol zabíjel znovu. Teprve jedenadvacetiletou dívku našli už mrtvou, pětačtyřicetiletý muž chvilku bojoval o život. 12. září v nemocnici boj s jedem prohrál další muž z Přerovska, to už se ale další případy objevovaly jako houby po dešti také v Prostějově a Olomouci. To už bylo kriminalistům jasné, že otravy způsobuje pančovaný alkohol a vláda proto zakázala jeho stánkový prodej.

Prvních dvacet obětí přišlo rychle po sobě

Průběh byl pokaždé víceméně podobný. Lehká opilost, kterou po pár hodinách vystřídalo zvracení, problémy se zrakem anebo rovnou bezvědomí. Během pár dnů byly otrávených dvě desítky. Dalších třicet lidí v nemocnici bojovalo o život, o zrak anebo o možnost se vrátit k normálnímu životu. Lépe na tom byli paradoxně ti, co pili extrémně mnoho: pokud si nedali jen pár panáků z pančované lahve, ale přihnuli si i něčeho silného se skutečným alkoholem, vypili vlastně rovnou i protijed a jejich vyhlídky na záchranu byly o dost lepší.

Jenže v té době nebyl v republice žádný alkohol úplně bezpečný nebo to alespoň nikdo nemohl vědět jistě. Závadná směs byla v originálních lahvích opatřená neporušeným kolkem. Otrávit se mohl každý, kdo si dal „něco silnějšího“. A tak přišla historicky první prohibice v Česku.

Tým Metyl

14. září v podvečer ji vyhlásil tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger. Nic se silnějším obsahem než 20 procent alkoholu se nesmělo prodávat. Kriminalisté z týmu Metyl tehdy už zuřivě pátrali po jakémkoli vodítku, jež by je mohlo nasměrovat ke zdroji smrtící látky. Lidé se jim ale báli přiznat cokoli, co by je mohlo ve vyšetřování nějak posunout, včetně toho, kde na černém trhu koupili alkohol, a krom toho jim chybělo potřebné vybavení.

Získali jej až díky tehdejší vládě Petra Nečase, která speciální počítačovou techniku promptně koupila v zahraničí a i díky tomu mohl tehdejší policejní prezident Martin Červíček 24. září oznámit novinářům: „Víme, jak se jedovatý metanol dostal na český trh i odkud pochází. Víme, kdo tu směs namíchal, kdo dodal suroviny. Odhadujeme, že v oběhu mezi lidmi je až 15 tisíc litrů tohoto závadného alkoholu.“

Na doživotí

Tím „zdrojem“ byli dva muži. Slovák Rudolf Fian a Čech Tomáš Křepela. Metylalkohol si obstarali a s etanolem míchali schválně, zabít ale nikoho nechtěli; doufali, že se látky vzájemně zneutralizují. Namíchanou směs od nich odebral jediný distributor z Karviné, na kterého si kriminalisté došlápli taky – dobře věděl, že je alkohol pančovaný. A od něj pak jed putoval do zbytku republiky.

Tihle tři lidé tvořili jen špičku celé kauzy. Obviněných bylo v případu téměř sedm desítek. Fian s Křepelou ale dostali oba výjimečně tvrdý trest – doživotí za mřížemi. Jejich zadržením ale všechno ještě zdaleka neskončilo. Dovoz alkoholu z Česka dočasně zakázali Poláci i Slováci, lidé ale pořád umírali. A to i ve zmíněném Polsku, kde o Vánocích našli smrt v lahvi pančovaného alkoholu dovezeného z Česka tři lidé.

51 mrtvých, přes sto poškozených

Konečný počet obětí se tak zastavil na čísle 51. A to ani nemluvíme o víc než stovce lidí, kteří se museli potýkat s dlouhodobými, někdy i trvalými následky v podobě slepoty a zhoršené paměti či kognitivních funkcí. Celá aféra paradoxně hlavně na Moravě vyvolala nelibost vůči vládě a autoritám. Místní nezřídka tvrdili, že se tam alkohol různými způsoby pančoval už od revoluce v tak obrovském množství, že si toho nešlo nevšimnout, a nikdo proti tomu nezasáhl, dokud lidé nepřišli o život.

Zdroj: Dokument Pančovaná republika