Alkoholismus může vést k demenci, delirium tremens k halucinacím. Spolehlivě je poznáte
I malé množství alkoholu působí v těle škody, jeho nadměrné a pravidelné užívání ale náš organismus dokáže úplně rozložit.
Alkohol je droga, to je neoddiskutovatelné. Podobně jako kokain a amfetaminy vyvolává pocit vzrušení, současně ale člověka utlumí podobně jako Valium. Napodobuje tedy anestetika, ale zároveň odstraňuje zábrany, což je vyloženě nebezpečná kombinace. Naše sliznice ho do krevního oběhu výborně vstřebávají, a právě proto poškozuje játra – právě ona totiž stojí v první linii a musejí se s ním vypořádat. Tak nakonec vzniká i třeba známá jaterní cirhóza, kterou pak provázejí další komplikace.
Co se děje v těle?
Nejsou to ale jen játra, která jsou v problémech. Ba naopak, v ohrožení je nakonec celý tělesný systém. Změny na mozku, které alkoholismus působí, nezmizí ani při dlouhodobé abstinenci, ačkoli trošku se zlepšit můžou. Alkoholici mají zmenšenou čelní část mozku; během propitých let jim v téhle oblasti může odumřít až 20 procent nervových buněk.
A co víc: Když selhávají játra, mohou odejít i ledviny. Alkohol také zvyšuje pravděpodobnost, že onemocníme rakovinou, zejména jater, konečníku, prsu, dutiny ústní a hrtanu, jícnu nebo třeba slinivky, že budeme mít problémy se srdcem nebo že nás postihne mozková mrtvice kvůli krvácení do mozku – nemocná játra často způsobují poruchy srážení krve.
U těžkých alkoholiků se často rozvine takzvaná alkoholová epilepsie a další různě závažné neurologické poruchy, třeba poškození nervů, neuropatie. A to ani nemluvíme o různých zažívacích a výživových problémech, psychických potížích nebo impotenci.
Příznaků je mnoho, alkoholici je ale skrývají
Alkoholismus je samozřejmě nemoc jako každá jiná závislost, jeho příznaky ale nejsou (hlavně v raném stádiu) tak výrazné. Obzvlášť v České republice, kde máme k alkoholu neobyčejně vřelý přístup a víc, než je zdravé, pije poměrně dost lidí, se na to, že má člověk problémy s alkoholem, přichází až velmi pozdě. Znaků, kterých je třeba si všímat, je dokonce celkem čtyřicet.
Typickou vlastností závislosti na alkoholu je, že si na něj člověk pěstuje čím dál tím větší odolnost, ztrácí nad jeho užíváním kontrolu a postupně zanedbává jiné zájmy. Objevují se změny v chování, kterým se také říká alkoholové obrany. Člověk se nejdřív s jejich pomocí snaží notorické pití zakrýt, pak vysvětlit a obhájit.
Později samozřejmě přicházejí také různé abstinenční příznaky a výpadky paměti. Zajímavé je, že v tomto stadiu znovu dochází ke změně tolerance k vypitému alkoholu, tentokrát se ovšem rapidně snižuje a alkoholikovi stačí na silnou opilost jen malá dávka. V závislosti na míře poškození mozku alkoholika se objevuje alkoholová demence, která se ale na rozdíl od jiných demencí dá zvrátit, a to díky dlouhodobé abstinenci. Jenže i kdyby měl alkoholik vůli z kamene, stejně bude při odvykání potřebovat lékařskou pomoc.
Delirium tremens
Když totiž silného pijana od jeho drogy odstavíme, jeho organismus dostane ohromný šok a přichází život ohrožující delirium tremens. Začátek působí nevinně. Člověk se víc potí, buší mu srdce, je mu zle od žaludku, nemůže spát. Pokud nezasáhnou lékaři a nenasadí léčbu, začnou halucinace. Často se mluví o tom, že člověk vidí bílé myšky, a kupodivu to není tak úplně pověra. Mikrozoopsie, tedy halucinace v podobě různých malých zvířat, je skutečně častá. Kromě toho člověk může dělat různé pohyby, které má automaticky zažité z běžného života, je dezorientovaný, střídají se mu nálady a chování, třes… a člověk může bez pomoci i zemřít, protože takové vypětí jeho dlouhodobým užíváním alkoholu oslabený organismus nemusí zvládnout.
Proto je důležité, aby na léčbu pokročilé alkoholové závislosti dohlíželi odborníci. A to i při ambulantní léčbě, kdy pacient dochází do poradny, nejen při hospitalizaci v léčebně. Lékaři nejdřív musejí zvládnout abstinenční příznaky a další zdravotní komplikace a pak, případně současně podle závažnosti stavu, v jakém se alkoholik nachází, přijde většinou na řadu terapie.
Politici, spisovatelé, celebrity... démon alkohol si nevybírá
Se závislostí na alkoholu se potýkala obrovská řada slavných osobností: Robin Williams, Ben Affleck, dokonce i ‚Harry Potter‘ Daniel Radcliffe; z našich celebrit můžeme jmenovat třeba Jarka Nohavicu, který o svém boji s alkoholem natočil film Rok ďábla (2002). Problémy s pitím měli i spisovatelé Jack Kerouac a Edgar Allan Poe.
A co se politiků-alkoholiků týče, nemusíme ani do zahraničí. Novinář Libor Budinský ve své knize popsal třeba problémy s pitím u Klementa Gottwalda: „Po svém příchodu na Hrad byl často opilý. I na slavnostních banketech se obvykle pohyboval potácivým krokem, rudý a napuchlý v obličeji.“ Problémy s alkoholem si Gottwald nikdy nepřiznal a vzhledem k úřadu, který zastával, jeho alkoholismus navíc ignorovali i lidé z jeho okolí, a co víc, snažili se jej tajit. Pochopitelně ale neúspěšně. Prezidentův alkoholismus se tak nakonec stal terčem posměšků a veřejně známým tajemstvím.