Před 45 lety se New York ponořil do tmy. Ihned se začalo rabovat

Blackout, jak se také přezdívá velkému energetickému výpadku, zažilo americké město New York v tento den v plné síle. Lidé začali doslova šílet, panikařit, rabovat...

Toho léta byl New York na pokraji bankrotu, mnoho lidí bylo bez zaměstnání a pracujícím policistům, hasičům a městským úředníkům hrozilo propouštění. Dokonce některé školské služby přestaly být provozovány a na pochmurné náladě nic nepřidalo řádící běsnění obávaného sériového vraha přezdívaného „Samův syn“. Mimo obyvatel nebyl ani samotný New York zrovna v nejlepší kondici. Městské ulice a chodníky byly obtěžkány neuklizenými odpadky, přičemž valnou většinu městského zdiva „zdobilo“ graffiti nespokojenců. Jinými slovy – pod rouškou hospodářské krize panoval ve městě chaos a nepořádek.

Rabování, žhářství, vražda…

Nad bankrotujícím New Yorkem se s blížícím se odpolednem vznášela tmavá mračna signalizující příchozí úlevu v podobě stínu a chladivých dešťových kapek. Mimo vítané úlevy však přišlo něco horšího. Kolem deváté hodiny večerní místního času udeřila série blesků a zasáhla elektrická vedení a důležitou infrastrukturu, což způsobilo řetězovou reakci výpadků elektrické sítě. Po dalších 25 hodin bylo více než 7 milionů lidí bez proudu, dalších 800 tisíc uvízlo v metrech a podchodech, přičemž tisíce smolařů zůstaly stát v nefunkčních výtazích. Třebaže se vedení energetické společnosti Consolidated Edison snažilo sebevíc, poškození elektrické sítě bylo natolik fatální a rozsáhlé, že se obyvatelé města museli smířit s nocí bez rádiového vysílání a noční četby, obchodníci zase museli zavřít krámky a spokojit se s mnohem nižšími tržbami, než si ráno plánovali. Někde soused pomohl sousedovi, jinde zase cizinec pomohl cizinci, ale nikoho snad ani nenapadlo, že to nejhorší teprve přijde.

Kradly se automobily, ale i zátky od dřezů

New York se noří do tmy tmoucí a do ulic razí gangy, velcí a malí zlodějíčci a vlastně i obyčejní znudění obyvatelé. Lidé se však nespokojí s prachsprostým klábosením na blízkém rohu ulice svého bydliště, ale rozhodnou se „nakupovat“ bez placení. Útokem berou, na co přijdou a až druhý den se ukáže, jakou spoušť svým počínáním vlastně způsobili. Policisté se během nočních nepokojů sice činili, o čemž svědčí kolem 3700 zatčených lidí, ovšem na výtržníky bylo strážců zákona zkrátka pramálo. Třeba reportéři New York Post celou situaci komentovali s tím, že dokonce „zloděj okradl zloděje“. Policejní statistiky sečetly více než 1600 vyrabovaných obchodů a 1000 případů žhářství. Došlo také na mnoho falešných oznámení, kam vyjížděli hasiči a ostatní záchranné složky zbytečně.

Kradlo se skutečně úplně všechno. V jedné čtvrti zmizela padesátka nových vozidel v hodnotě několika stovek tisíc amerických dolarů, přičemž nedaleko odtud policisté chytili zloděje s odcizenými kusy zátek od dřezů. Výjimkou ani nebyly případy, kdy si nenechavci odnesli kolíčky na prádlo a další drobnosti nevalné hodnoty. Některé čtvrtě byly neskutečně zpustošeny, kdy nejhůře dopadly oblasti Harlemu, Brooklynu a jižního Bronxu. Po sečtení všech škod úřady odhadly škody přesahující 300 milionů amerických dolarů. Škody by se bezesporu ještě navýšily, kdyby nebyla elektrická síť druhý večer 14. července 1977 opravena.

Nevyřešená vražda

Masivní výpadek proudu měl za následek nejen chaos, rabování a výtržnosti, ale také chladnokrevnou vraždu. Její obětí se stal teprve 17letý Dominick Ciscone, který byl během noci 13. července 1977 zastřelen na rohu Carroll Gardens v Brooklynu, což bývá obvykle bezpečná čtvrť. A i když od otřesného činu uplynula spousta let, případ je stále nevyřešen a pachatel neznámý. Svědci sice viděli těsně po vraždě utíkat z místa činu neznámého muže, ani to ale americkým detektivům příliš nepomohlo. Před nedávnem dokonce detektivům kdosi volal, že zná jméno vraha a další podrobnosti. Záhadný volající se ale nevyjádřil dostatečně a hovor zavěsil.

Blackout o 12 let dříve byl klidnější

Rozsáhlý blackout zažili obyvatelé severovýchodní oblasti Spojených států amerických a velké části Kanady také 9. listopadu roku 1965. Stejně jako v roce 1977 masivní výpadek proudu nastal rychle a bez varování. Výpadek pocítili nejen americké domácnosti, ale také průmysl a další stěžejní odvětví, neboť elektřina byla v roce 1965 každodenní součástí amerického života. Mezi lidmi se začala šířit panika a s vrcholící tzv. studenou válkou se mnozí mylně domnívali, že začal skutečný válečný konflikt. A že to nejsou plané řeči, svědčí výpověď jednoho z pilotů letícího nad New Yorkem: „Myslel jsem si, že začal další Pearl Harbor!“ Ke štěstí všech se ale pilot mýlil. Blackout v roce 1965 zasáhl více než 30 milionů lidí než byl provoz po zhruba 13 hodinách zase plnohodnotně obnoven.

Za vším stálo vadné relé

Najít viníka trvalo šest dlouhých dní, o to víc bylo překvapující, jaká drobnost za ohromným výpadkem vlastně stála. Vyšetřovací komise jako příčinu tohoto monumentálního výpadku určila jediné vadné relé na Adam Beck stanici v kanadském Ontariu. Právě tohle malé selhání vyvolalo sled kritických přetížení, vlivem kterých zhasínalo město za městem, vesnice za vesnicí. Masivní energetický výpadek zapříčinil mnoho následků, byť se občané města chovali oproti budoucí události z roku 1977 nadmíru slušně. Především donutil Američany přehodnotit svoji závislost na elektřině a elektrické inženýry zase popohnal k přezkoušení systémů energetické sítě. Lidé se naučili mít po ruce svíčky, svítilny a tranzistorová rádia na baterie.